„Nemám nyní žádné peníze. V těchto těžkých časech musíme šetřit. Prusové způsobili velké škody i na našem majetku. Bude trvat roky, než se zotaví. Téměř polovinu koní musíme prodat a žít skromně,“ napsal František Josef I. své manželce Alžbětě v roce 1866, jen pár týdnů po prohrané bitvě u Sadové.
Vojáky zraněné v bojích na Chlumu a dočasně ubytované v jízdárně zámku Gödöllő se tehdy císařovna chystala navštívit. Zároveň ale v dobách prusko-rakouské války hledala v Maďarsku útočiště pro své děti Rudolfa a Giselu. Pronajatou vilu v Budě považovala za příliš malou a na budínském hradě se jí v létě nelíbilo kvůli velkému horku. Toužila po paláci na venkově a Gödöllő jí padlo do oka. Císař ale palác kvůli špatné finanční situaci způsobené válkou kupovat nechtěl. Nakonec se však Alžběta dočkala. Přání jí splnila uherská vláda. František Josef I. byl totiž na základě korunovační přísahy z roku 1867 povinen trávit určitý čas v Uhersku. Vláda pro tyto příležitosti dala královskému páru k dispozici budínský hrad jako politický úřad a jako „dar lidu“ chtěla věnovat rezidenci na venkově, kde by mohli odpočívat. Volba padla na zámek v Gödöllő, městě asi 30 km severovýchodně od Budapešti, kam se dnes lze dostat z maďarské metropole autobusem nebo příměstským vlakem zhruba za 45 minut.
Jeden z nejkrásnějších maďarských zámků dal v první polovině 18. stol. postavit hrabě Antal Grassalkovich I., který se mohl pochlubit jednou z nejúžasnějších kariér své doby. Z pouhého advokáta se stal jedním z nejvlivnějších uherských magnátů a nejvyšším státním pokladníkem. Nashromáždil obrovský rodinný majetek a vybudoval několik paláců. Elegantní Gödöllő, postavené podle návrhu Andráse Mayerhoffera, patří ke skvostům barokní architektury. Navštěvovala ho i císařovna Marie Terezie, která měla pro svého důvěrníka Grassalkoviche slabost.
Antal Grassalkovich II. dal v 80. letech 18. stol. přistavět k nejjižnějšímu zámeckému křídlu divadlo, jež bylo první kamennou scénou s kulisami na území Maďarska. Hrálo se v něm ale jen tehdy, když pobývalo na zámku panstvo, což bylo jen několik týdnů v roce, protože většinu času trávil Grassalkovich ve Vídni. Rozlehlý zámek s více než stovkou pokojů doplňovaly kostel, oranžérie a lázně, na druhé straně stáje s jízdárnou. Po roce 1841, kdy Grassalkovichové vymřeli, noví majitelé na zámku téměř nepobývali, a tak chátral. V roce 1867 ho koupil uherský stát a po opravách vedených známým stavitelem Miklósem Yblem věnoval Františku Josefovi a Alžbětě jako korunovační dar.
Na zámku trávili několik měsíců v roce, hlavně na jaře a na podzim. Císař zábavě a odpočinku příliš neholdoval. Dnešním slovníkem typický workoholik se silným smyslem pro povinnost pracoval od časného rána do pozdní noci s krátkými přestávkami na procházku nebo jídlo. Rád se ale zúčastňoval honů, hlavně na vysokou. Komnaty a schodiště v Gödöllő zdobily jeho trofeje. Zámek si oblíbila hlavně Alžběta, která sem utíkala před nenáviděnými dvorními povinnostmi. Každodenní život tu byl mnohem příjemnější než ve Vídni. Císařovna si mohla nikým nerušena číst, učit se jazyky, psát nebo se podle libosti procházet. Místní lidé ji milovali, zámecký personál byl ochoten udělat pro ni první poslední. Císařovna se naučila výborně maďarsky, milovala koně i uherskou aristokracii a byla považována za jednu z nejlepších jezdkyň v Uhrách i nejkrásnější dámu v zemi. Když „Sissi“ zatoužila po společnosti, uspořádala velkolepé koňské dostihy, chrtí závody nebo hon. Často ji navštěvoval zejména hrabě Gyula Andrássy. Sissi se stýkala i s místními cikány, obdivovala jejich tance, hudbu i vrozenou svobodu. Několikrát je na zámku hostila. František Josef I. to nerad viděl, všechny výstřelky ale musel tolerovat. Naposledy byla Sissi v Gödöllő v říjnu 1897. Po její smrti přijížděl císař na zámek již mnohem méně, naposledy v roce 1911. Rozpadem Rakouska-Uherska pak vstoupilo Gödöllő do nové, ve srovnání s idylickými časy královny Sissi velmi bouřlivé éry.
Nejprve se zde usadilo vedení jepičí Maďarské sovětské republiky, v roce 1920 se pak stal zámek sídlem zemského správce, admirála Miklóse Horthyho. Často sem přijížděl odpočívat i lovit, a tak se zde znovu objevovali zahraniční hosté a aristokraté. Za Horthyho byl v zahradě vybudován protiletecký kryt, propojený se zámkem podzemní chodbou. Během druhé světové války zámek neutrpěl žádné škody, až ho na podzim 1944 téměř kompletně vyloupili němečtí vojáci. Po válce je vystřídali sovětští osvoboditelé Maďarska, kteří tu zřídili polní nemocnici a v hospodářských budovách měli od roku 1950 kasárna. Obytné prostory sloužily jako domov důchodců.
Chátrání zámku skončilo až v polovině 80. let, kdy stát začal s rekonstrukcí, jež mu postupně vrací jeho někdejší lesk a noblesu. Návštěvníkům jsou zpřístupněny renovované sály středního křídla, slavnostní sál zdobený zlatobílým štukováním a část královských obytných prostor. Obrazy, zbraně, nábytek a řada obrazů představují prvních sto let zámecké historie a život Grassalkovichovy rodiny. Připomíná se i častá přítomnost císařovny Alžběty. Její pokoj byl zrenovován v původní fialové barvě, kterou měla ráda.
Časy, v nichž žila Sissi, oživuje také Jezdecký park v Domonyvölgy, jen pár kilometrů od Gödöllő. Vybudovali ho bratři Vilmos a Zoltán Lázárovi, kteří se věnují vozatajskému sportu a získali víc než tucet titulů z mistrovství světa. Několikrát denně se tu konají atraktivní vystoupení čikošů, někdejších honáků dobytka v maďarské pustě. Předvádějí své mistrné jízdy na koňských hřbetech vestoje, práskání bičem a další kousky. Na koni se také ukáže císařovna Sissi. Návštěvníci se mohou svézt na voze taženém koňmi, ale také si zkusit ovládat koně zapřažené do kočáru mezi překážkami tak, jak to dělají bratři Lázárovi na vozatajských soutěžích. Děti si mohou prohlédnout malou zoo s maďarskými domácími zvířaty.
Další články z vydání o Budaoešti naleznete zde