Pro jezero Velence jsou charakteristické četné rákosové ostrovy

Za odpočinkem k Velence

Za zády jsem zaslechl tichý šustot, a než jsem se stačil ohlédnout, přes tvář se mi přelilo jemné pohlazení vzduchu. Rozvlnila ho čtveřice labutí, která se jen pár metrů nad našimi hlavami s rozepjatými křídly a nataženými krky spouštěla k vodě. Pak nohy předstrčily před tělo, využily je jako brzd a přistály na hladině.

Labutě nás provázely během celé plavby po jezeře v šestimístné kánoi, na které jsme proplouvali po otevřené hladině i mezi hustým rákosím. Objevovaly se v párech, s mláďaty i samostatně, pokaždé v elegantním „plaveckém posezu“. Sledovali jsme i kachny a štíhlé plaché volavky, jež se ale vznesly k obloze okamžitě, jak nás zpozorovaly. Mezi rákosím tu a tam narazíme na zakotvené rybářské stanoviště tvořené malou boudičkou a plošinkou, z níž rybáři loví kapry, štiky, sumce i úhoře.

Jezero Velence o rozloze 26 km2 leží ve stejné kotlině tektonického původu jako Balaton, severovýchodně od něj. Táhne se v délce přes 10 km, v nejširším místě měří asi 3 km. Přibližně čtvrtinu jeho plochy pokrývá rákosí, zvláštností jsou plovoucí ostrovy z vodních rostlin. Rákosí a bažiny v přírodní rezervaci Dinnyés Fertö v západní části jezera jsou domovem vzácného vodního ptactva, skoro padesát druhů tady pravidelně hnízdí, tažní ptáci tu zastavují při svých přeletech do tepla a opačným směrem. Jezero je velmi mělké, průměrná hloubka dosahuje jen 120 cm, největší je kolem dvou metrů. Kvůli tomu a také díky více než dvěma tisícům hodin slunečního svitu za rok se teplota vody v létě pohybuje mezi 26–28 °C. Velence tak platí za nejteplejší jezero v Evropě. Od jara do podzimu ideálním místem pro koupání, velmi vhodným i pro malé děti. Písčité pláže se nacházejí hlavně na jižním břehu, který lemují rekreační oblasti Gárdony a Agárd, na východním konci jezera vyrostla obec Velence.

Pádlujeme k dlouhému molu v Agárdu, od něhož se právě odlepila plachetnice. Na palubě má zřejmě nováčky, kterým se nedaří chytit do plachty vítr přicházející z okolních kopců, a tak se loď jen zmateně houpe na hladině. Od mola zároveň vyráží pravidelný lodní spoj napříč jezerem, který výletníky převeze na protější břeh do vesničky Pákozd. Na kopci Mészeg stojí pomník uherských povstalců, kteří zde v roce 1848 zvítězili nad habsburskými vojsky. Kaple naopak připomíná neslavnou kapitolu vojenské historie Maďarska, rozpráše…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Budapešť