Silueta dravého ptáka se jasně rýsuje proti nebi. Bez pohybu, geniálně využívající vzdušné proudy, vznáší se dravec vysoko nad hlavami přihlížejících, jako by se nemohl nasytit pohledu do širokého údolí protknutého modrozelenou stuhou řeky Salzach. Náhle pár rázných mávnutí křídly, a už se snáší prudce dolů. Jeho cílem není kořist, ale kožená rukavice na napřažené paži vousatého fořta či sličné sokolnice. Odměnou za předvedený výkon mu je šťavnaté sousto a potlesk diváků, kteří zaplnili téměř celou Lipovou louku čili Zemský sokolí dvůr v druhém předhradí hradu Hohenwerfen.
Pojítek mezi dravými ptáky a hradem Hohenwerfen se dá najít hned několik. Při pohledu ze severu či z jihu trůní z dálky viditelný hrad na vysoké skále, hlubokými údolími oddělené od okolních hřebenů Tennengebirge a Hagengebirge, jako příslovečné orlí hnízdo. V lednu 1968 si zahrál roli hradu Adler („orel“) ve slavném válečném špionážním filmu Kam orli nelétají s Richardem Burtonem a Clintem Eastwoodem v hlavních rolích (česká distribuce zvolila poněkud záhadně název přesně opačný než originál, který se jmenuje Where Eagles Dare – Kam si troufnou orli). A dnes jsou ukázky dravců, které se od Velikonoc do Dušiček konají dvakrát denně, jedním z největších lákadel hradu.
Hohenwerfen už za samotný svůj vznik vděčí souboji dvou dravců, byť v přeneseném smyslu. Šlo o střet papeže Řehoře VII. a císaře Jindřicha IV., známý v dějinách jako boj o investituru – v užším smyslu boj o právo obsazovat církevní úřady, v širším smyslu o vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi papežem a císařem. Salcbursko, jež leželo mezi sférami zájmů obou rivalů, mělo tradičně výborné vztahy s císařským domem, díky nimž se několik století úspěšně hospodářsky i mocensky rozvíjelo. V jeho čele však stála knížata církevní, nikoli světská. Arcibiskup Gebhard von Helfenstein se v roce 1076 přiklonil v souboji o investituru na stranu papeže, a podílel se dokonce na volbě „vzdorocísaře“ Rudolfa Švábského. Téměř vzápětí byly odvetou přepadeny a vypáleny některé salcburské statky. Aby své území lépe zabezpečil před vpády cizích vojsk, zahájil arcibiskup o rok později stavbu několika hradů, mezi nimž dominovaly dva – Hohensalzburg, nová hlavní pevnost arcibiskupství, a Hohenwerfen. Tento hrad, asi 40 km jižně od Salcburku, nebyl pouze obranným objektem, nýbrž měl také značný význam strategický. Obtížně prostupná pásma Severních vápencových Alp v těchto místech překonávala dávná obchodní stezka vedoucí údolím Salzachu. Hohenwerfen vznikl na začátku soutěsky Lueg, a kontroloval tak ve velmi citlivém místě jednu z hlavních středověkých spojnic mezi Itálií, Salcbursk…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Salcbursko