Na zalesněném kopci v západní části Jeruzaléma známém jako „Herzlova hora“ nebo „hora Vzpomínek“ (Har Herzel nebo Har ha-Zikaron) se rozkládá izraelský národní hřbitov, kde je pohřben Theodor Herzl, zakladatel moderního sionismu, i jiní významní synové a dcery národa a také vojáci i civilní oběti bojů za nezávislost. Na západních svazích pahorku je pak Jad vašem – památník obětí holokaustu. Jad Vašem
Potřeba důstojného památníku obětem antisemitského běsnění byla pociťována už během 2. sv. války, zatím jen mezi Židy v Izraeli, ale po roce 1945 ožila v plné síle. V roce 1953 Kneset rozhodl o vybudování památníku všem obětem holokaustu a Židům, kteří položili život v boji proti nacismu, což později bylo rozšířeno i na „spravedlivé mezi národy“, kteří se jim snažili pomáhat. V létě 1954 byl položen základní kámen památníku, který byl spolu s muzeem otevřen v roce 1957 (architekti Munio Weinraub, Al Mansfield a další), ale to nebyla jeho konečná podoba. Začátkem našeho tisíciletí byl podstatně rozšířen o nový muzejní komplex podle návrhu kanadsko-izraelského architekta Moše Safdieho, dokončený v roce 2005.
Architektonicky pozoruhodná budova muzea, pojatá jako průnik dvou trojúhelníkových hranolů a částečně zahloubená pod úroveň terénu, je nejen muzeem, ale už jako architektura sama o sobě osobitým památníkem – nezvyklá forma budovy se zde pojí s bolestně konkrétním obsahem. A hrubé betonové zdi tvoří rámec interiéru, kde architekt dokázal citlivě využít průniků světla a tmy a vytvořit pro vystavené exponáty až mysticky působící prostředí.
Muzeum sestává z deseti oddělení, chronologicky představujících život židovských komunit před holokaustem, období třetí říše a 2. sv. války, osudy Židů v ghettech (s rekonstrukcí části jedné konkrétní ulice varšavského ghetta), transporty do Osvětimi a masové vraždění deportovaných, pochody smrti na konci války, ale též hnutí odporu a poválečné osudy přeživších, vzájemné hledání pozůstalých, neradostný život v poválečných internačních táborech a naději do budoucna… To vše je přiblíženo prostřednictvím různých osobních předmětů, fotografií a dokumentů vztahujících se ke konkrétním lidem, namísto anonymních statistik.
Na muzeum navazuje komplex dalších objektů, koncipovaných jako samostatné památníky a místa k tiché kontemplaci. Je zde Pamětní síň (Síň vzpomínek), kterou architekt Árieh Elhanani pojal jako podzemní prostor s věčným ohněm za oběti holokaustu, kde je pod kamennými deskami podlahy uložen popel obětí přivezený z koncentračních táborů a do desek jsou vyryta jména 22 největších z nich.
Je zde dojemný památník Dětí, další dílo Moše Safdieho, prostor ponořený do tmy a osvětlený jen pěti svícemi. Ty pomocí odrazů v zrcadlech vytvářejí dojem hvězdné oblohy, zatímco z reproduktorů v místnosti zní jména půldruhého milionu povražděných židovských dětí, jejich věk a místa narození. Přehrání celé nahrávky trvá zhruba tři měsíce…
Síň jmen s fotografiemi a osobními daty zavražděných je taktéž dílem Moše Safdieho. Interiér sestává ze dvou kuželů, z nichž jeden, vysoký 10 m, tvoří strop síně, zatímco protilehlý je zahlouben do skalnatého podloží stavby a zatopen vodou. Kuželovitá plocha stropu je pokryta zhruba 600 fotografiemi umučených a fragmenty jejich osobních dokumentů, zatímco její vodou zaplavený protějšek připomíná ty, kdo zůstali neznámými. V síni se ovšem eviduje daleko více osudů, než těch, k nimž se vztahují zmíněné fotografie: za pomoci přeživších, od nichž Jad vašem stále ještě získává informace a cenná svědectví, dnes jde už o více než dva miliony stran dokumentů.
Kompletní archiv Jad vašem, který byl založen spolu s muzeem už v roce 1953, vlastní téměř 60 milionů stran dokumentů a více jak 250 000 fotografií přístupných na internetu. Místní knihovna disponuje zhruba 87 000 svazků a více jak 4 000 periodik v různých jazycích, jež se zabývají holokaustem. Archiv i knihovna jsou největšími institucemi tohoto zaměření na světě.
Další vzpomínková místa se nacházejí ve volném prostoru při památníku. Jsou tu Safdieho Alej a zahrada Spravedlivých mezi národy, kde jsou na kamenných deskách mezi stromy připomenuta jména lidí, kteří v období nacismu pomáhali pronásledovaným a často obětovali vlastní životy…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jeruzalém