Jezero Slunce a Měsíce
Největší sladkovodní jezero na Tchaj-wanu dostalo jméno podle svého tvaru – z větší, velmi přibližně okrouhlé části připomínající Slunce vybíhá na jihozápadě menší protáhlá část, která ještě přibližněji připomíná srpek Měsíce. Jezero je srdcem stejnojmenné národní scénické oblasti, která se rozkládá kolem něj na ploše asi 90 km2.
Tato scénická oblast patří k nejpopulárnějším na Tchaj-wanu vůbec, a to nejen mezi místními turisty, ale také turisty z pevninské Číny, takže je pravidelnou zastávkou ve skupinových programech. Není divu, vždyť nabízí vše, po čem čínská turistická mentalita touží nejvíc, totiž pestrou směs zajímavých míst nejlépe v příjemně vycházkové vzdálenosti (ideálně do kilometru) od parkoviště turistických autobusů – poutavé vyhlídky, malebná zákoutí a krajinné scenerie doplněné o jednu pagodu, několik chrámů, spoustu možností občerstvení a také kulturu národa Thao, jednoho z původních tchajwanských kmenů, který odpradávna u jezera sídlil a ostrov Lalu byl jeho nejposvátnějším místem. Stejně tak není divu, že když v roce 2003 vybíral tchajwanský turistický úřad v několika soutěžích čtyři místa, jež nejlépe reprezentují ostrov, Sun Moon Lake Scenic Area byla mezi nimi.
Drak a perla
Jezero Slunce a Měsíce leží v nadmořské výšce 748 m a kolem dokola ho obklopují kopce, které se bezprostředně u jezera zdvihají do výšky 900–1000 m, ale po pár kilometrech především směrem na jih a na východ už tisícimetrovou hranici překonávají. Pohled na postupně za sebou se zvyšující pestře tvarované siluety horských hřebenů je úchvatný i ze břehu jezera, ale ještě lepší je, rozhlédnout se po jezeře a jeho okolí trochu z výšky. Takovou možnost nabízí pagoda Ciʼen na jižní straně jezera. Od parkoviště k ní vede křovinatým lesem plným různých bambusů a kapradin včetně stromových asi 700 m dlouhá dlážděná stezka s několika vloženými schodišti. Zhruba od března do července je tahle lokalita výborným místem k pozorování světlušek, kterým vyhovuje zdejší vlhké neznečištěné prostředí a v uvedeném období se s rozsvícenými lucerničkami (reálně světlo vydávajícím orgánem na spodní straně zadečku) oddávají svatebním hrátkám.
Protože tu jsem na začátku prosince, musím si na světlušky nechat zajít chuť a spokojit se s pagodou, jež je k dispozici celoročně. Na vršku kopce o nadmořské výšce 954 m ji nechal postavit v roce 1971 Čankajšek na paměť své matky. Záměrně je vysoká 46 m, takže její vrchol se nachází přesně v 1000 m n. m. Když vystoupáte na ochoz v nejvyšším patře, otevře se před vámi pohled na celé jezero a pásma hor kolem. A nejen to. V jedné pohledové ose jsou za sebou srovnány chrámy Xuanzang a Xuanguang…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Tchaj-wan