5 2016 Tchaj-wan

Taroko

Nejkrásnější tchajwanský národní park se rozprostírá na ploše 920 km2, od úchvatných útesů Qingshui na východním pobřeží až k vrcholkům Centrálního pohoří, které se často stydlivě skrývají v závojích mlhy. Parkem prochází impozantní, 19 km dlouhá soutěska vymodelovaná v mramorovém masivu. Unikátní příroda, původní domorodá kultura, ale i bezpočet turistických tras přilákají k jeho branám každý den četné návštěvníky…

Poklady osmi tisíc let

Národní palácové muzeum v Tchaj-peji patří k místům, která se v anglických průvodcích označují jako „must“, něco, co bezpodmínečně musíte vidět, nepřichází v úvahu, abyste si to nechali uniknout. Někdy se s takovým hodnocením dá polemizovat, ale v tomto případě by to bylo zbytečné. Téměř čtyři a půl milionu návštěvníků ročně je dostatečně výmluvným důkazem…

Moderní buddhismus

Víte, jak vypadá buddhistický klášter v mrakodrapu? A jak dlouho bude trvat, než se otevře 48 plánovaných podzemních buddhistických paláců? I na takové otázky najdete na Tchaj-wanu odpovědi…

Na skok v metropoli

Ještě před 300 lety se v těchto místech rozkládaly bažiny a pár vesnic domorodého kmene Ketagalan. Dnes je tu moderní třímilionová metropole Tchaj-pej, od roku 1894 hlavní město celého ostrova, jehož symbol, mrakodrap Taipei 101, zná celý svět…

Ve víru lidového náboženství

Především na jihu Tchaj-wanu je dodnes velmi živé tradiční lidové náboženství, přepestrá směsice kultů, jež provází „institucionální“ taoismus od samých počátků jeho existence a vstupuje s ním do složitých interakcí, o jejichž povaze a hierarchii religionisté stále diskutují….

Jak jsem se projedl Tchaj-wanem

Nedílnou součástí cestování po Tchaj-wanu je ochutnávání všemožných specialit místní kuchyně. Od luxusních podniků přes běžné restaurace a lidové vývařovny až po hodování pod širým nebem na nočních trzích – možností je mnoho a jsou stejně pestré jako zdejší jídelníčky…

Jezero Slunce a Měsíce

Největší sladkovodní jezero na Tchaj-wanu dostalo jméno podle svého tvaru – z větší, velmi přibližně okrouhlé části připomínající Slunce vybíhá na jihozápadě menší protáhlá část, která ještě přibližněji připomíná srpek Měsíce. Jezero je srdcem stejnojmenné národní scénické oblasti, která se rozkládá kolem něj na ploše asi 90 km2…

Od Královny Nebes po Dohazovače

Žádný návštěvník Tchaj-wanu si nemůže nevšimnout v městech i vesnicích nápadně velkého množství chrámů, zejména taoistických, i když striktní kategorizace tady bývá zrádná – není ničím výjimečným, když se v taoistickém chrámu uctívá rovněž některý příslušník buddhistického panteonu a naopak, když v buddhistickém klášteře náhle narazíte na postavu taoistickou. S tím vším se ještě prolíná konfucianismus, takže vzniká pozoruhodná a barvitá směsice, pro evropské turisty mimořádně atraktivní…

Alishan

K nejnavštěvovanějším přírodním oblastem Tchaj-wanu patří Alishan. Pyšní se pěti divy, jimiž jsou východ slunce, moře mraků, západ slunce, lesy a horská železnice…

První hlavní město

V letech 1683–1885 byl Tainan hlavním městem Tchaj-wanu, ale do jeho historie se významně zapsal už o několik desetiletí dříve. Ona historie zahrnuje nejen rudovlasé barbary a jejich pevnosti, syna císařského piráta Koxingu a spoustu chrámů, ale třeba také vynikající kuchyni, jejíž speciality jsou vyhlášené po celém ostrově. Pokud byste měli na Tchaj-wanu navštívit jediné město, měl by to být právě Tainan…

Druhé dojmy z Tchaj-wanu

Poprvé jsem navštívil Tchaj-wan v roce 2009. V té době jsem již nějakou dobu žil v Anglii, kde jsem studoval reklamu a také potkal svou první tchajwanskou přítelkyni. Přiznávám, že v té době jsem o tomto malém ostrově moc nevěděl a ani od něj moc neočekával. Tím méně by mě napadlo, že se tu někdy v budoucnu usadím. Opak však byl pravdou. Tchaj-wan má velmi zvláštně neodolatelnou auru… a už při své první návštěvě jsem se do něj téměř okamžitě zamiloval…

Krásný ostrov

I když se zdá, že dnešní svět známe ze všech stran, po líci i po rubu, shora i zdola, zepředu, zezadu, ba i zprostřed, přece se stále najdou místa, o kterých to tak úplně neplatí. Na mapách už bílé plochy nejsou, v našem povědomí ale takové „terrae incognitae“ existují. Málo informací, hodně dohadů, představy, které nemají daleko k „leones“, „dracones“ či ještě horším obludám starověkých kartografů, byť si je pro potřeby 21. století adekvátně zmodernizujeme. K takovým místům patří i ostrov Tchaj-wan…