„Dnes, chvála Bohu, bylo poprvé vyrobeno víno z kapských hroznů…“ Zápis v deníku Jana van Riebeecka z 2. února 1659.
Už první nizozemští kolonisté záhy rozpoznali, že západ Kapska má příhodné podmínky pro pěstování vinné révy. Dlouhá slunečná léta, mírné zimy s dostatkem vláhy, charakter krajiny i vegetace, to vše působilo dost evropským dojmem, připomínajícím nejvíce ze všeho Středomoří. A tak si Jan van Riebeeck nechal již v roce 1655 přivézt první sazenice vinné révy a o čtyři roky později si zapsal výše uvedenou větu.
Onoho prvního jihoafrického vína bylo pouhých patnáct litrů. To se ale mělo záhy změnit. Víno se v té době považovalo za významný prostředek účinné prevence proti kurdějím. A jak už víme, původním posláním Kapské kolonie bylo zásobovat projíždějící lodě Sjednocené východoindické společnosti čerstvými potravinami. Kromě toho se přinejmenším na vinařských farmách víno běžně konzumovalo. Dokonce i otroci a dělníci, kteří na takových farmách pracovali, dostávali několikrát denně doppe, určité množství méně kvalitního vína, většinou prý zhruba třetinu láhve najednou, často třeba v plechovém hrnku, jako součást denního přídělu stravy. Systém známý jako dopstelsel byl zrušen až během 2. pol. 20. stol. na základě kritiky, že u faremních dělníků podporuje alkoholismus.
I když van Riebeeck postupně vysadil na své farmě tisíc keřů vinné révy, byl to teprve Simon van der Stel, od roku 1679 velitel Kapské kolonie a od června 1691 její první guvernér, koho můžeme označit za skutečného zakladatele vinařské tradice Kapska. Muž, jehož jméno zůstává dodnes zvěčněno v názvu města Stellenbosch, po Kapském Městě nejstaršího v Jižní Africe, jež spolu s několika dalšími osadníky založil, vydal krátce po svém příjezdu do kolonie nařízení vedoucí ke zlepšení kvality místního vína. V roce 1685 získal velké území, které nazval Constantia, vysadil tam asi 10 000 keřů vinné révy a založil vinařství Groot Constantia, které existuje dodnes. Krátce poté, v letech 1688–1690, přišlo do Kapské kolonie asi 200 hugenotů z Francie. Usadili se v údolí Drakenstein, kterému se proto později začalo říkat Fransche Hoek, Francouzské údolí. Často tradovaná legenda, že s sebou přivezli sazenice některých francouzských odrůd, asi pravdivá není, ale někteří z nich měli zkušenosti s pěstováním révy a výrobou vína, takže pro rodící se kapské vinařství byli jistě přínosem. Ve 2. pol. 18. a v 1. pol. 19. stol. se kapská vína, převážně dezertní a dolihovaná, dovážela i do Evropy, kde si získala oblibu i u některých králo…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jihoafrická republikaIntsocha Nelsona Mandely v Pretorii