Kábús – nejdéle panující vládce arabského světa

Současný sultán se ujal vlády nad Ománem v červenci 1970, a to ne právě klidným způsobem. S pomocí Britů a strýce svrhnul svého otce z trůnu a začal provádět řadu reforem. Jeho otec Saʻíd ibn Tajmúr byl velmi konzervativní, nedokázal využít ropné bohatství země pro zlepšení životních podmínek jejích obyvatel a po různých politických zmatcích a pokusu o jeho vraždu v roce 1966 ztratil zdravou mysl. V zemi zakázal kouření na veřejnosti, hraní kopané, nošení brýlí proti slunci, rozhovory mezi lidmi byly omezeny na pouhých 15 minut. Panovníkova paranoia se obrátila i proti synu Kábúsovi, který se vrátil do Ománu ze zahraničních studií. Pobýval v Indii a Anglii, sloužil i v britské armádě a strávil s ní rok v Německu. Návrat do rodného paláce ale skončil jeho domácím vězením. Otec s ním vůbec nehovořil, maximálně s ním prohodilo pár slov několik vládcových rádců a zahraničních přátel. Kábús studoval dějiny, islám a rozjímal o potřebě změn k lepšímu.
Symbolem proměny se stalo přejmenování státu z Maskat a Omán na Sultanát Omán. Kábús (arabsky Qábús) zahájil éru modernizace a rozvoje – budování sítě nemocnic a škol, stavbu silnic, elektrifikaci, hledání nových vodních zdrojů spolu s výstavbou odsolovacích komplexů, vytváření telekomunikační sítě. Kábús také okamžitě zrušil otroctví, které v Ománu ještě v roce 1970 existovalo! Společnost založená na zemědělství a rybolovu se pomalu začínala měnit. Zde leží tajemství sultánova úspěchu a jeho obliby, neboť mnozí ještě pamatují i staré chudé časy…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2018

Shopping Cart