9 2018 Omán

Omán leží na východě Arabského poloostrova, má strategickou polohu u vstupu do Perského zálivu. Na východě omývají jeho břehy vody Arabského moře a Ománského zálivu, na západě sousedí s Jemenem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Právě se SAE Omán do jisté míry soupeří o přízeň zahraničních návštěvníků. Ománci s oblibou říkají, že jsou pohostinnější a příjemnější než jejich emirátští sousedé. Pravdou je, že Emiráty jsou oblíbeným a někdy až příliš populárním cílem obchodníků a turistů. Ománci jsou zvyklí na svůj klid, na nic si nehrají, cizince vítají s úsměvem a tolerancí a dokážou být skutečnými přáteli. Kromě toho je v Ománu bezpečno, podle světových statistik jde o 21. nejbezpečnější zemi světa. Snad právě proto se v poslední době těší stále většímu zájmu turistů…

Omán je i přes své přírodní krásy a tradiční kulturu zemí, která na své turistické objevitele stále čeká. V posledních letech postupně přichází do povědomí, že tento bezpečný a bezproblémový kout Arábie s velmi přátelskými lidmi má hodně co nabídnout. Na severu země se tyčí pohoří al-Hadžar, zelené oázy s palmami, starobylými vesnicemi a pevnostmi vypadají jako ilustrace z Pohádek tisíce a jedné noci. V zemi, kde by někdo mohl očekávat jen nekonečný písek a kamení, najdeme překvapivě pestrou a divokou přírodu…

Pohledný, elegantní, hrdý, vznešený, usměvavý, sympatický, vzbuzující respekt, úctu i obdiv. Takový je ománský sultán Kábús ibn Saʻíd ibn Tajmúr al-Saʻíd na fotografiích a obrazech, které zdobí nejen místa oficiální, ale i mnohá soukromá. Lidé si dávají jeho podobiznu za zrcátka automobilů, jako medailonky do peněženky či jako ikonku u svých profilů na sociálních sítích. Ománci o něm hovoří v superlativech a mají ho opravdu v oblibě. Také mnohdy přidají i nějakou zajímavou historku z jeho života…

Maskat, hlavní město Ománu, zosobňuje arabskou exotiku. Hlídají ho kamenné pevnosti i ostré štíty hor, jeho tržišti se line vůně koření a kadidla, po ulicích kráčejí lidé v typických tradičních oděvech…

Symbolem Ománu je kadidlo, substance, která se kdysi vyvažovala zlatem. V Ománu je skoro všudypřítomná, ale pokud se chcete vydat po stopách bájné kadidlové stezky, musíte zamířit na jihozápad země, do okolí Salály. Tam bájná cesta posetá ruinami dávných staveb odkrývá svá tajemství…

Zapalujete si na Vánoce františek? Ano? Čtěte dál, určitě vás to bude zajímat. Víte, kdo je to turiferář? Ne? Čtěte dál, dozvíte se to…

Aréna v Barce se pomalu zaplňuje návštěvníky oblečenými v tradičních dlouhých oděvech zvaných dišdáša. Všichni si povídají, kupují si občerstvení a živě gestikulují. Je pátek, den volna a muži vyrazili za zábavou. Kdopak bude dnešním favoritem? Rozhlížím se kolem sebe, není tu ani jedna žena. Tedy s výjimkou mne!

Hrady a pevnosti vystavěné na strategických místech jsou typickým architektonickým prvkem v celé oblasti Perského zálivu. Svou okrovou barvou splývají s okolní písečnou pouští a připomínají éru slavného Lawrence z Arábie. V Ománu jsou snad vůbec nejrozmanitější – na jedné straně tu najdeme mohutné hrady, jako je Bahla, na druhé malé stavby, vlastně jen opevněné venkovské domy, jako je třeba Bajt Nuʻmán…

Omán byl kdysi proslulý svým loďařstvím a dřevěné plachetnice „dhau“ se odtud exportovaly po celém Perském zálivu, do Indie, Číny a dalších zemí. Obchod se dědil z otce na syna a plány na stavbu lodí se přenášely ústně, bez jakýchkoliv nákresů. Dnes zde zbyla pouze poslední dílna v Súru vzdáleném 150 km od hlavního města. Lodě, které ji opouštějí, odolávají náporu moderních, levnějších a snadněji udržovatelných plavidel, která ale postrádají romantiku, tradici a krásu ruční práce. Na pláže východně od Súru připlouvají karety obrovské, aby tu nakladly vejce a svedly další kolo vysilujícího zápasu o své přežití na naší planetě, kde je člověk přivedl na pokraj vyhubení. Dva podobné příběhy, mizející lodě a ohrožený živočišný druh. Bez obou by byl náš svět chudší…

Ománu se podle všudypřítomné voňavé pryskyřice přezdívá „země Kadidla“, ale stejně dobře bychom ho mohli nazývat také „zemí Pevností“. Jsou jich tu desítky – menší, větší, neznámé, zapomenuté, ale i ty slavné, s nimiž se pojí nejrůznější příběhy…

Skalnatý poloostrov Musandam tvoří bránu do Hormuzského průlivu, který strategicky odděluje Arabský poloostrov od Íránu. Jeho větší část o rozloze 1800 km2 je ománskou exklávou, jedním z jedenácti ománských guvernorátů, menší jihozápadní část poloostrova patří Spojeným arabským emirátům. Turisté zatím znají Musandam hlavně díky jedno- či dvoudenním výletům, které se sem organizují z nedaleké a velmi populární Dubaje. My jsme tady ale strávili dva krásné týdny…

Blízkost území Ománu a Íránu, prakticky coby kamenem dohodil přes vodní úžinu, znamenala v minulosti nejen mnoho kontaktů, ale také konfliktů. Proto můžeme v Ománu nalézt pozůstatky architektury perského typu a vzpomínat na dobu Hormuzského království. Jeho jméno nese i samotná úžina, vstupní brána do Perského zálivu, kterou vede jedna z nejdůležitějších ropných tras světa a která se občas stává dějištěm námořních cvičení i provokací…