Klášter Lorsch

Necelých dvacet kilometrů východně od Wormsu, tam, kde se dnes rozkládá hesenské město Lorsch, stával původně jenom klášter, jenž mezi 8. a 10. stoletím patřil k nejznámějším poutním místům tehdejší franské říše. Po třicetileté válce upadl v zapomnění, nicméně v posledním půlstoletí k němu lidé opět v hojném počtu váží cestu, i když z úplně jiných pohnutek. Přicházejí si prohlédnout to nemnohé, co z klášterního areálu zbylo, hlavně však jednu nevelkou patrovou stavbu, která budí obdiv svým architektonickým ztvárněním a dráždí fantazii svou neproniknutelnou minulostí.    

Klášter se statusem opatství založil zřejmě krátce před rokem 764 franský hrabě Cancor společně se svou ovdovělou matkou Williswindou, a to na rodinných pozemcích nedaleko Rýna. Opatem se stal métský biskup Chrodegang, jenž sem přivedl mnichy benediktiny a brzy poté, v roce 765, získal v Římě ostatky mučedníka sv. Nazaria. Šlo o neobyčejně cenný dar, který sotva dostavěný klášter katapultoval mezi významné náboženské komunity říše, nasměroval k němu zástupy věřících, a tím mu na dlouhou dobu zajistil prosperitu.

Skromný areál však záhy přestal příliv poutníků zvládat, a tak již po dvou letech byly na nedalekém příhodnějším místě položeny základy kláštera nového, jenž pak v roce 772 přešel darem do majetku Karla I. Velikého. To mu zaručovalo různé výsady a ještě mnohem více možností dalšího hospodářského růstu, z čehož zpětně profitoval i panovník, neboť královské kláštery tehdy představovaly významný zdroj příjmů říšského dvora. K památné události došlo v roce 774, kdy se Karel Veliký při návratu z italského tažení v Lorschi zastavil, aby mohl být přítomen vysvěcení klášterní baziliky sv. Nazaria.

Další zaznamenání hodnou událostí bylo rozhodnutí Karlova vnuka Ludvíka II. Němce zřídit v klášteře pohřebiště franských panovníků; jako první z nich zde pak byl sám uložen k věčnému odpočinku v roce 876. To ještě navýšilo prestiž Lorsche, který si již v Karlově době získal věhlas jako kulturní centrum a středisko vzdělanosti. Klášterní…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Německo – Porýní