V zástupu mnoha desítek lidí pomalu vystupujeme k chrámu. Na konci dlouhého schodiště vcházíme do malé nízké zčernalé kaple. Před relikviářem s ostatky svatého Vasilije Ostrožského zvaného též Divotvůrce nabízí pravoslavný kněz k políbení velký kříž.
Ostatky mají podle věřících zázračnou moc a pomáhají i v případech, s nimiž si moderní lékařská věda neumí poradit. Uloženy jsou v klášteře Ostrog, který má dolní a horní část a je nejvýznamnějším poutním místem křesťanů pravoslavného vyznání v Černé Hoře a zároveň jedním z nejuctívanějších v celém ortodoxním světě. Už samotnou polohu Horního kláštera, který je zasazen do kolmé stěny skalního masivu vysoko nad údolím řeky Zety jižně od Nikšiće, pokládají věřící za zázračnou.
Svatý Vasilij Ostrožský, občanským jménem Jovanović, se narodil v roce 1610 v dnešní Hercegovině. V mladém věku vstoupil do kláštera v Trebinje, kde se stal později metropolitou. Když klášter vypálili a zničili Turci, přenesl rezidenci metropolitů do Ostrogu, kde v roce 1665 založil klášter ve skále. Tento horní klášter patří k nejsvéráznějším sakrálním stavbám v Černé Hoře. Svým vzhledem a polohou připomíná některé řecké kláštery. Do dvou jeskynních prostor jsou vestavěny dva nevelké kostely vyzdobe…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Černá Hora