Klášter Šao-lin je sice místem reálným, ale zároveň také značně mystickým. Leží na východě Číny v provincii Che-nan a je jednou z osmi památek, které jsou od roku 2010 souhrnně zapsány na seznamu Světového dědictví UNESCO pod názvem Historické památky Teng-fengu v „Centru Nebes a Země“.
Kromě Šao-linu patří do této osmičky brány Tchaj-šʼ Čchüe s chrámem Čung-jüe, dvoje další brány Šao-šʼ Čchüe a Čchi-mu Čchüe, pagoda chrámu Sung-jüe, chrám Chuej-šan, akademie klasického učení Sung-jang a observatoř. Každé z těchto míst by vydalo na samostatný článek. Brány jsou párové stavby po stranách svaté cesty vedoucí k chrámu – v jednom případě tento chrám stále existuje (přesněji řečeno: v místech původního chrámu, k němuž brány patřily, stojí dnes chrám mladší), v dalších dvou se nedochoval. Brány pocházejí už z doby dynastie Východní Chan (25–220), takže patří k nejstarším známým náboženským stavbám v Číně vůbec. Mimořádně zajímavá je observatoř ve vesnici Kao-čcheng vybudovaná ve 13. stol., nejstarší svého druhu v Číně a jedna z nejstarších na světě. Podle tradice nechal v jejím místě zbudovat první observatoř už někdy kolem roku 1042 př. n. l. vévoda Tan z Čou, kterého velmi vyzdvihoval Konfucius jako příklad dokonalého vládce. Všechny tyto památky jsou soustředěny u města Teng-feng na úpatí horského masivu Sung-šan, což je jedna z tzv. Pěti velkých čínských hor uspořádaných do pěti hlavních světových stran podle principů čínské geomantie, kde jednou ze stran je také střed. A Sung-šan je právě horou centrální. Podle prastarých představ se v těchto místech nalézá střed země a tedy vlastně i nebe. Nejpozději na počátku období dynastie Západní Čou (11. stol. př. n. l.) se hoře Sung-šan přinášely obětiny a obětní obřady zde později prováděli samotní císaři. Právě dynastie Čou začala legitimitu své vlády opírat o nový základ, mandát Nebes. A střed Nebes a Země byl jediným místem, kde mohla být astronomická pozorování přesná – proto takový zájem právě o observatoř v tomto místě.
Šao-lin je z tengfengských památek určitě nejslavnější. Mnozí čtenáři ho určitě znají z různých akčních filmů, kde jeho mniši vynikají v čínských bojových uměních. Klášter byl založen v roce 495 a jeho prvním opatem se stal Pa-tchuo, známý také jako Fo-tchuo nebo Buddhabhadra, buddhistický mnich, který přišel do Číny nejspíš z Indie v roce 464. Zakladatelem tradice místních bojových umění byl ale jiný indický mnich Bódhidharma, v Číně známý jako Ta-mo – alespoň podle legendy, která je však dost mladá, neboť vznikla až někdy v 17. stol.
Ta-mo byl podle ní tak slabý, že neměl dost fyzických sil ani pro meditaci, a proto vytvořil systém cvičení, jimiž si své zdraví zpevnil. Vydržel prý potom meditovat nepřetržitě devět let, během nichž seděl v jeskyni čelem proti stěně. Po sedmi letech poprvé usnul, a aby se potrestal, odřezal si řasy z…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Čína – památky UNESCO