Název nejvyšší hory Českého ráje (744 m n.m.) svádí k různým interpretacím, určitě ale nemá nic společného ani s houbou, ani s bojovným etnikem z ruských stepí. Oficiální vysvětlení hovoří o názvu odvozeném z osobního jména Kozák, resp. Kozákův dvůr, pokud bychom ale chtěli slyšet zábavnější toponomastický výklad, tak ten nabízí jedna lokální pověst. Podle ní na svahu hory hodil pasáček kamenem po neposlušné koze a zvíře nechtěně usmrtil, jelikož nepoznal, že kámen je ve skutečnosti kusem drahého kovu. Událost se rozkřikla, lidé sem pak přicházeli podobné kameny hledat a hoře začali říkat na základě toho, že tady kozu zabil kov.
Symbolem Českého ráje jsou Trosky, mnoha místním obyvatelům a rovněž i lidem z horního Pojizeří však odedávna symbolizoval domovinu právě Kozákov, kolem něhož vytvořili aureolu z bájí a pověstí a o němž také mluvívali jako o strážné hoře celého kraje. Kozákov budí respekt jak svými proporcemi, tak i tím, jak převyšuje své okolí, důvodem jeho mytizace byl ale především výskyt drahých kamenů, nalézaných na jeho jižních svazích od pravěku. Pokud jde o vydatnost tohoto naleziště, tak s ním srovnatelných v Čechách moc není, a bylo by hodně zajímavé znát, byť pouze přibližně, úhrnnou hmotnost všech polodrahokamů, které kdy byly vybroušeny ze surovin tady nalezených. Například jen v karlštejnské kapli sv. Kříže se v dekoru stěn uplatnilo na tři sta výbrusů kozákovských drahých kamenů. Ty zdobí i Svatováclavskou kapli pražské katedrály sv. Víta, početné zastoupení mají samozřejmě také ve sbírkách našich předních muzeí a obrovské spousty jich vlastní soukromí sběratelé z domova i z ciziny. A když už padla zmínka o Karlštejnu, tak ještě jedna volně související zajímavost – ve stejném roce (1357), kdy otec vlasti hrad slavnostně otevřel, údajně dorazil i pod Kozákov, aby si mohl na vlastní oči prohlédnout zdejší nalez…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Český ráj