Mimořádný, až exotický obraz nabízí údolí Berounky například podél silnice před vjezdem do Srbska, kde pravý břeh řeky lemují paralelní skalní hřebeny odříznuté říční erozí do impozantních trojúhelníkovitých štítů. Přírodovědci je nazývají fasety, jako ony plošky na vybroušeném drahokamu. A toto údolí hodnotu vybroušeného drahokamu má. Zcela jinou krásu nabízí říční kaňon za Srbskem, kudy vede stezka stále plná cyklistů, turistů a výletníků, jimž nad hlavami visí horolezci, kteří si užívají své adrenalinové štěstí na cvičných vápencových stěnách. Za teplého počasí tudy nese tichý říční proud i kanoisty, kteří zase vědí, že nejkrásnější pohled na krajinu je právě jen z vody.
Prastará Berounka a její mladé přítoky. Nejsou dlouhé, ale vytvářejí hluboké strže a rokle, kde voda mnohde teče poskokem a v některých potočních korytech dokonce vyvěrají podzemní krasové prameny, pod nimiž se tvoří malé pěnovcové kaskády a ostrůvky. A nad nimi, na skalnatých svazích, jsou odkryty vrstvy usazenin z prvohorního moře, které porůstá pestrobarevná vápencová květena. Není proto divu, že mnohé lokality tady mají statut přírodní památky. K nejznámějším patří Císařská a Kodská rokle, ale i potoky Kačák, Bubovický a Radotínský.
Údolí Berounky spolu s místními potoky a také s četnými lomy otevírá tuto krajinu jako pravěkou knihu, ve které můžeme číst příběhy staré stamiliony let. Zejména pro přírodovědce je četba v těchto odkrytých vrstvách velkým a nekonečným dobrodružstvím, protože Český kras leží v centrální části geologického útvaru zvaného pražská pánev, což je přírodní fenomén, který nemá v Evropě obdoby. Podstatou jeho výjimečnosti je prvohorní, asi devadesát miliónů let dlouhý klid…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2015