Asi to znáte – některá města se dostanou člověku pod kůži, ještě než se v nich stačí pořádně rozkoukat. Přesně tohle mě potkalo v Krnově, a tentokrát jsem ani nemusel dlouze hloubat, proč se to stalo. Jako jedinec odchovaný matkou Stověžatou podvědomě tíhnu k místům s dostatkem kostelních i jiných věží, kde ale zároveň vždy hledám nějakou obdobu Petřína, místa, odkud se lze po tom božím světě pořádně rozhlédnout. A Krnov – voila!
Prohlídku Krnova doporučuji začít na vrchu Cvilínu, který se vypíná nad jihovýchodním okrajem města a převyšuje ho o dobrých 150 m. Přesněji jde o Přední Cvilín (též Hradisko, 441 m n. m.), kde stojí krásná cihlovo-kamenná rozhledna, po dokončení v roce 1903 nazvaná Liechtensteinova na počest knížete Jana II., jenž stavbu štědře finančně podpořil. Když vystoupáte po 144 schodech, z otevřeného ochozu budete mít pod sebou město jak na plastické mapě, a k tomu nádavkem rozhled široko daleko po hřbetech Nízkého Jeseníku i do polských nížin. Na plochém temeni o pár set metrů jižněji pak nemůžete přehlédnout z korun stromů vystupující barokní dvojvěží poutního chrámu Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže, dvojvěží nepřehlédnutelné i z mnoha krnovských ulic. Na Cvilíně křesťané uctívali mariánský obraz již ve 13. stol., počátky poutní tradice se však vážou až k dřevěné kapli, kterou tu nechali v roce 1684 vztyčit krnovští minorité. Kaple ale brzy přestala vyhovovat stále rostoucímu počtu přicházejících poutníků, a tak po bezmála půlstoletí byl vedle ní vysvěcen velký barokní chrám, který je od roku 1994 znovu v péči minoritského řádu. Poutní tradice pokračuje, přičemž řada poutníků sem přichází i z Polska. Mnozí také kvůli tomu, že jsou přesvědčeni o léčivých účincích hlavního oltářního obrazu, na němž krnovský měšťan Heinrich Teuber vypodobnil Pannu Marii se sedmero meči zabodnutými v srdci.
Cvilín není zdaleka jediným vyhlídkovým místem v krnovském katastru. Další rozhledna stojí na kopci nad místní částí Ježník a možnost rozhlédnout se po městě z ptačí perspektivy vám nabídnou také tři věže přímo v centru. Ta radniční, vysoká 52 m, představuje nevídaný unikát, neboť je kopií věže radnice vídeňského obvodu Währing. Rakouský architekt Moritz Hinträger, který dostal na samém počátku 20. stol. při zadávání projektu přestavby staré krnovské radnice přednost před místním rodákem Leopoldem Bauerem, prostě „obšlehnul“ sám sebe. Také je zajímavé, že kopii věže zbourané radnice, která tu stála od 16. stol., později, prý na přání radních, zakomponovali do průčelí novostavby zdravotní pojišťovny, dnešní polikliniky…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Opavské Slezsko