Stojím na hradbách starobylého Kastavu, městečka ležícího kousek severozápadně od Rijeky. Z údolí slyším dunění, jež postupně zesiluje. Jednou z ulic, která ústí na prostranství před bránou do starého města, se valí nahoru lavina odpudivých stvoření. Narážejí do sebe a mávají při tom výhružně rukama, v nichž drží jakési kyje. Hrůzu budí zvláště jejich hlavy, nepoměrně velké k tělu. Připomínají ovce, krávy či snad spíše nějaké vlkodavy? Pohybují se podivnými přískoky. Komíháním pánve dopředu a dozadu rozeznívají zvonce, které mají silným provazem připevněny na bedrech. Jak se blíží, pekelný rámus zvonů se stupňuje, a to se ještě přidává malá kapela, v níž hraje prim buben a harmonika…
Jaroslav Skalický