Od rostlin tak nějak nečekáme, že by si svou výživu doplňovaly o živočichy. Ačkoli se několik druhů masožravých rostlin vyskytuje i u nás, zůstává tento termín pro většinu lidí obestřen tajemnem skoro až hororovým, snad i proto, že naše druhy nejsou v přírodě nijak nápadné. V Malajsii se lze na vhodných stanovištích setkat velmi hojně s masožravkami vskutku nepřehlédnutelnými. Jmenují se láčkovky a patří k tomu nejpozoruhodnějšímu, co příroda vytvořila.
Botanikové nazývají láčkovky Nepenthes. Jako první použil toto jméno v roce 1737 Carl Linné a neinspiroval se nikým menším, než samotným Homérem. Ten v Odysseii popisuje kouzelný nápoj nepenthe, „tišící žalost i hněv a hojící všeliké strasti“, který vlastnila Menelaova manželka Helena. Linné použití tohoto názvu vysvětloval tak, že každý botanik, který spatří láčkovku, je naplněn obdivem k této rostlině a ve svém nadšení zapomene na všechny strázně dlouhé cesty, již kvůli ní absolvoval. Strázně jsou dnes určitě menší, ale obdiv zůstává týž, a to nejen mezi botaniky.
Láčkovky jsou „normální“ zelené, v zemi kořenící rostliny, které fotosyntetizují. Protože však rostou často na půdách velmi chudých na živiny, vyvinulo se u nich unikátní přizpůsobení, díky němuž mohou získávat především dusík a fosfor také z ulovených živočichů. Nejnápadnějšími částmi jejich těla jsou láčky – kdyby jich nebylo, sotva kdo by si láčkovek všiml. Mají totiž vesměs tenké, sotva centimetr široké stonky, často popínavé, na nichž vyrůstají listovitě rozšířené řapíky pokračující do vláknitého úponku, na jehož konci se pak vytváří láčka, která je vlastně přeměněnou listovou čepelí. Láčky bývají pestře zbarvené, protože zářící barvy přitahují hmyz podobně, jako je tomu u květů mnoha jiných rostlin. Požitkem je sledovat i dokonalé tvary láček, které sahají od bachratých, skoro kulovitých džbánků přes různě tvarované vázy až po elegantní štíhlé flétny. Většina druhů láčkovek dokonce vytváří láčky dvou různých tvarů – ve spodní části to jsou břichaté džbánky, které leží na zemi, zatímco výše visí volně na stonku dl…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Malajsie