9 2009 Malajsie

Dělí je slabé dvě hodinky letu, čtyři hodiny autobusem a hodina člunem po řece – vzdušnou čarou nějakých 1200 kilometrů, na počátku 21. století vlastně zanedbatelný kousek. Lebky zabitých nepřátel přivázané pod střechou verandy ibanského dlouhého domu a dvojice mrakodrapů Petronas Twin Towers, do roku 2004 nejvyšší budovy světa. Z divočiny deštných lesů, kam nevedou žádné pozemní cesty, doprostřed hi-tech civilizace moderního velkoměsta během jediného dne – zní to jako z reklamního letáku, ale je to pravda. Snad nejkřiklavější, ale rozhodně ne jediný kontrast, který nabízí Malajsie, země tak pestrobarevná, že na její vylíčení běžná paleta sotva stačí…

Má historii krátkou sotva sto padesát let, víc než půldruhého milionu obyvatel a světáckou přezdívku Kej El podle anglické výslovnosti počátečních písmen svého jména Kuala Lumpur, jehož doslovný význam „bahnitý soutok“ se dnes už zdá být z jiného světa…

Koncem 80. let minulého století se na půdě kabinetu vizionářského premiéra Mahathira zrodí myšlenka, že v rámci onoho chystaného „rozmařilého investičního večírku“, o němž píšeme v úvodním článku, by země měla dostat i novou, velkoryse budovanou reprezentativní metropoli. Záměr je brzy schválen a předán k rozpracování s tím, že nejprve vznikne administrativní hlavní město, jež se v budoucnu stane hlavním městem se vším všudy…

Melaka… jméno vonící dálkami, město na břehu legendárního Malackého průlivu a zároveň jeden z nejmenších malajsijských států. Historický sultanát dnes nemá tak trochu paradoxně ve svém čele sultána, nýbrž králem jmenovaného guvernéra. To však nemění nic na tom, že město je jednou velkou učebnicí malajsijských dějin, učebnicí živou, poutavou a pestrobarevnou, jejíž procházení se hned tak neomrzí…

Téměř v centru Malajského poloostrova, na rozhraní států Pahang, Kelantan a Terengganu, se rozkládá největší chráněné území celé Malajsie, národní park Taman Negara. Získat o něm základní představu není nijak složité – postačí představit si území rozlehlé jako Pardubický kraj, které z velké části vyplňuje členitá liduprázdná vrchovina zakrytá kompaktním přehozem tropického deštného pralesa. Taman Negara patří k nejstarším národním parkům v jihovýchodní Asii, neboť byl postupně vyhlášen již v letech 1938 a 1939…

Boeing Malajských aerolinií rychle snižuje výšku a začíná se natřásat v turbulenci nad desítkami potrhaných ostrůvků, které mu stále rychleji vybíhají zpod pravého křídla. Langkawi nám posílá v ústrety pohlednici nádherného mořského labyrintu, jenže než si ji stačíme pořádně prohlédnout, letoun už brzdí na dráze místního mezinárodního letiště…

Velkolepý festival barev a rytmů, to je Citrawarna – Barvy Malajsie, přehlídka, které se účastní všechny federativní státy i národnostní skupiny. Původně jednorázová událost vystřídala různá prostředí od Národního stadionu v Kuala Lumpuru přes náměstí Merdeka tamtéž až po ulice Putrajaye a rozrostla se do podoby měsíc trvajícího proudu nejrůznějších akcí po celé zemi shrnutého pod rozšířený název Citrawarna & Citrarasa, Barvy a chutě Malajsie. Pestrobarevná taneční přehlídka ale zůstává jeho vrcholem a příležitostí spatřit vyslance celé Malajsie v jeden čas na jediném místě. Podívejte se s námi…

Pohled je to nezapomenutelný – všude kolem se rozkládají oblé kopce, jejichž svahy, vytvarované do dalších oblinek spočívajících jedna vedle druhé jako naducané polštářky, jsou poseté geometrickým vzorem šťavnatě zelených dlaždic oddělených jemnými rýhami spár. Ty dlaždice tvoří ve skutečnosti čajovníkové keře a spáry jsou pěšinky, po nichž procházejí sběrači lístků. Cameron Highlands jsou, mimo jiné, nejvýznamnější oblastí v Malajsii, kde se pěstuje čaj…

Gunung Kinabalu, nejvyšší hora mezi Himálajem a Novou Guineou, je ve státě Sabah cestovatelským magnetem číslo jedna. Tento symbol nedotčené tropické přírody láká turisty, ale i biology z celého světa. Od roku 1851, kdy horu poprvé prozkoumal koloniální úředník a nadšený botanik Hugh Low, zde bylo nalezeno velké množství endemických druhů rostlin i živočichů. Domorodí Kadazan-Dusunové tradičně věřili, že na vrcholu hory leží vejce draků a že zde přebývají duchové jejich předků. Aki Nabalu pak v jejich jazyce znamenalo „svaté místo mrtvých“…

Tropická noc. Jindy bych si vychutnával zvuky okolní džungle, ale teď je nevnímám. Prostupuje mě pomalý, hypnotizující rytmus gongů. V něm se přede mnou odehrává lovecký tanec, prosba bohům, aby zítra přivedli tučnou kořist před oštěpy, otrávené šipky a do pastí, zároveň důkaz vlastní síly a schopností. Vláčné pohyby, plíšky zvoní kolem kotníků. Ze stínu vychází náčelník, polonahé tělo potetované vzory předků, široká mačeta, dlouhá pera v jeho čelence těsně míjejí začouzené lebky u stropu. Veranda dlouhého domu se hrouží kamsi mimo tento svět…

Od rostlin tak nějak nečekáme, že by si svou výživu doplňovaly o živočichy. Ačkoli se několik druhů masožravých rostlin vyskytuje i u nás, zůstává tento termín pro většinu lidí obestřen tajemnem skoro až hororovým, snad i proto, že naše druhy nejsou v přírodě nijak nápadné. V Malajsii se lze na vhodných stanovištích setkat velmi hojně s masožravkami vskutku nepřehlédnutelnými. Jmenují se láčkovky a patří k tomu nejpozoruhodnějšímu, co příroda vytvořila…

Orangutaní dorostenec si hraje na trávě s kusem liány a předvádí prostocviky, před nimiž by každý gymnasta zblednul závistí. Ještě menší mládě si zkouší visy a veletoče na nataženém ocelovém laně pod bedlivým dohledem matky pohodlně usazené v rozsoše vedlejšího stromu. Kolem prostranství před správním střediskem Centra divokých zvířat Semenggoh nejsou žádné bariéry – až to tady orangutany přestane bavit, zmizí v okolní džungli…

Batu Punggul je vápencová jehla zasazená doprostřed deštného pralesa na samé jižní hranici státu Sabah. V nitru zkrasovatělé skály vysoké téměř 200 metrů se nalézá celá řada úchvatných jeskyní, z jejího vrcholu je fascinující výhled do okolí. Malá přírodní rezervace kolem je odvěkým územím dříve kanibalského etnika Murutů. Na jedinečnost jejich kultury, ale i na unikátní zachovalost fauny a flóry rozsáhlého okolí Batu Punggul se již delší dobu snaží upozornit Společnost pro rozvoj venkova (KPD), která se také stará o plynulý chod zdejší jednoduché turistické infrastruktury…