Lázně v Budapešti

Město horkých pramenů

Když po vítězství u Moháče Turci opanovali velkou část Uher, Budín se od roku 1541 na jedno a půl století stal z metropole uherského státu provinčním městem, sídlem budínského pašaliku. Turci plenili, ale také budovali. Vedle mešit a minaretů i lázně, které přežily dodnes. Nejen Budapešťané se v nich cítí výborně.

Budapešť leží na geologickém zlomu, a díky tomu zde vyvěrá na povrch 123 termálních pramenů, které každý den vychrlí kolem 70 milionů litrů vody. Jejích blahodárných účinků si užívali již staří Římané. Tureckým dědictvím jsou v Budapešti především lázně Rudas, Rácz, Király a Császár neboli Veli Bej. Voda má řadu léčivých účinků, ale pro obyvatele maďarské metropole je návštěva lázní také příležitostí k odpočinku a setkání s přáteli a známými. Většinou tam proto panuje příjemná a uvolněná nálada. Nikdo nikam nespěchá, čas jako by se zastavil. Lidé jsou pohrouženi po krk do teplé vody, v níž si očividně libují, pozorují okolí nebo si potichu povídají, aby nerušili ostatní. Pokud se někdo zvědavě rozhlíží, je to nejspíš zahraniční turista. Nejvíc jich potkáte v lázních Gellért a Széchenyiho lázních, kde jsou nadšeni krásnou architekturou.

Nejturečtější lázně Rudas najdete na budínském předmostí Alžbětina mostu. Vznikly v roce 1550 a o 16 let později je paša Sokoli Mustafa nechal zrekonstruovat. Impozantní podobu a orientální ráz jim dává desetimetrová turecká kopule se zbarveným sklem, nesená masivními sloupy, pod níž se nachází termální bazén ve tvaru osmiúhelníku. Nad hladinou vody o teplotě 42 °C se neustále vznášejí oblaka páry, jež v půl tisíciletí starém prostředí s takřka nahými těly vytváří až mystickou atmosféru. Čtyři malé rohové bazénky jsou napuštěny vodou o různé teplotě. Během rozsáhlé modernizace byl k lázním dostavěn ještě velký krytý plavecký bazén. Zdejší voda má vysoký obsah fluoridů, a hodí se proto k léčení chorob pohybového ústrojí, revmatismu a poúrazových stavů. Voda ze tří zdejších pramenů (Juventus, Attila a Hungária) se využívá i k pitným kúrám, které pomáhají při léčení dny, ledvinových kamenů a zažívacích potíží. Až do roku 2005 byla turecká část lázní Rudas vyhrazena pouze mužům, kteří zde nenosí plavky, ale jen malou bederní roušku. Nyní je přístupná oběma pohlavím odděleně v různých dnech.

Menší lázně Király také navštěvují muži a ženy odděleně. Kromě termálního bazénu pod klasickou kopulí, kterou proniká dovnitř sporé světlo několika otvory, mohou užívat také vanových koupelí, slaných koupelí, masáží a sauny. Budovat je začal paša Arslan a dokončil Sokoli Mustafa. O tom, jaký význam Turci lázním přikládali, svědčí to, že Király postavili uvnitř městských hradeb, na bezpečném místě, kde by zařízení mohlo fungovat i během případného obléhání nepřátelským vojskem. Lázně proto neměly svůj vlastní zdroj termální vody, kterou sem přivádí potrubí z lázní Lukács. Do současné podoby byly rekonstruovány na konci 18. stol. Královské lázně za své jméno nevděčí žádnému panovníkovi. V 19. stol. se staly majetkem rodiny Königů, která je takto pojmenovala podle svého příjmení v maďarštině.

Na místě, kde termální prameny znali již Římané, vybudovali Turci lázně Veli Bej, dříve známé jako Císařské neboli Császár. Po architektonické stránce jsou zajímavé tím, že k centrální kopuli se přimykají čtyři menší. K historické turecké stavbě Maďaři v polovině 19. stol. přistavěli nemocnici, která ji obklopuje ze všech stran. Spravuje ji stejně jako lázně řád milosrdných bratří, který nechal Veli Bej v posledních letech zrekonstruovat. Nově vzniklé medicínské a wellnessové zařízení si zachovává vzhled i šarm historické památky, kterou projektanti propojili s moderními prostorami, vystavěnými ze skla, oceli a dalších materiálů. Předměty z osmanských časů objevené během rekonstrukce si můžete prohlédnout v chodbě, která vede po obvodu kamenné turecké stavby. Nejatraktivnější částí historické budovy je pochopitelně klasický osmiúhelníkový bazén s horkou vodou pod tureckou kopulí, obklopený menšími bazénky. Světlo vchází dovnitř jen malými otvory, a tak máte pocit, že se koupete pod noční oblohou. Voda bohatá na kalcium, magnesium, sodík a další prvky pomáhá léčit degenerativní nemoci kloubů, artritidu, problémy páteře a poúrazové stavy. Oblíbený je rovněž moderní plavecký bazén. Ve Veli Bej si také užijete saun, vířivek, parních lázní i masáží.

Malé lázně Rácz dostaly jméno podle Srbů neboli Ráczů, kteří v minulosti tuto oblast obývali. Skrývají se při úpatí návrší Gellért na budské straně Eliščina mostu. Oblíbil si je slavný panovník Matyáš Korvín, který do nich mohl vcházet krytou chodbou ze sousedního královského zámku. Při pohledu zvenčí vás ale rozhodně nenapadne, že lázně pocházejí již z dob Turků. V roce 1869 totiž prošly rozsáhlou rekonstrukcí a byly přestavěny podle plánů architekta Miklóse Ybla. Uvnitř ale na vás čeká tradiční orientální osmiboký bazén, nad nímž se klene kopule v neorenesančním stylu. Lázně utrpě…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Budapešť