Jökulsárlón
„Máte rezervaci?“ zeptala se pokladní za okénkem v plechové buňce. V pandemickém létě 2020 úplně zbytečně. Doby, kdy se tu tvořily dlouhé fronty asijských turistů, byly – možná dočasně – ty tam. Ale stejně jsme ji měli. Asi ze zvyku a ze zkušeností s masovou turistikou posledních let. Podobně jako nevelká skupina Poláků a dva páry místních, jak se později ukázalo, portugalského původu. Pokladní byla z Litvy a průvodkyně z Katalánska. Člověk nikdy neví, na koho tu narazí. O ledovcovou lagunu Jökulsárlón je docela zájem.
Oblékáme záchranné vesty a po dřevěné rampě nastupujeme na palubu speciálního vozidla, které nás má povozit po laguně. Následuje úvodní briefing a pak už musíme zasednout na postranní lavice. Během jízdy po souši je přísný zákaz postávání na palubě. Vozidlo ujede několik desítek metrů po zvlněné moréně a vnoří se do vod laguny, motor se ztiší a za vozidlem se rozvlní voda vířená lodním šroubem. Obojživelníky LARC-V kdysi vyrobila americká armáda kvůli válce ve Vietnamu. Když válka skončila, část ze své flotily rozprodala do různých koutů světa, kde dnes vozí turisty. Tady v Jökulsárlónu jich mají několik.
Konečně se můžeme postavit a obdivovat to, kvůli čemu jsme sem vážili dlouhou cestu. Jako tajemná stvoření z cizích světů proplouvají kolem nás bizarní ledové útvary. Jsou to odlomené kusy ledovce Breiðamerkurjökull, které propluly celou lagunou a nyní se ji chystají opustit úzkým průlivem do oceánu. Ledové skulptury plují tiše a majestátně v závislosti na směru a síle přílivu a odlivu. Čím více se blíží k oceánu, tím více je teplo a slaná voda je nahlodává a tvaruje do podob, které provokují naši fantazii. Blankytně modrá barva prozrazuje prastarý led, který prošel přerodem ze sněhových vloček až do kompaktní hmoty, ze které mohutné síly v ledovci vytlačily většinu vzduchu. Od průvodkyně se dozvídáme, že mezi dobou, kdy spadl ve formě sněhu někde na vrcholcích hor, a chvílí, kdy se rozpouští ve slaných vodách oceánu, uběhlo zhruba jedno tisíciletí.
Celá laguna má dnes rozlohu asi 28 km2, což je zhruba o třetinu více než před 15 lety. Ještě ve 30. a 40. letech minulého století sahal ledovec téměř k oceánu. Od té doby ustoupil zhruba o 8 km. Tak je dnes dlouhá laguna, takže samotná hrana ledovce se nám ztrácí v dálce. Breiðamerkurjökull je jediný ledovec na Islandu, který sahá až k moři a kde lze pozorovat jeho telení, tedy odlamování kusů ledových ker do vody. Stejná společnost, která provozuje plavbu na obojživelných vozidlech, pořádá i cesty k ledovci na gumových zodiacích. Taková plavba je ovšem náročná na čas a vyžaduje speciální oblečení. Většina návštěvníků dává přednost kratší a komfortnější plavbě na palubě LARC-V.
Laguna je spojena s oceánem úzkým průlivem, kde se čtyřikrát denně mění směr proudu. S oceánskou vodou připlouvají do laguny i hejna sleďů a huňáčků, což sem přitahuje jejich predátory tuleně, a tak se posádka snaží při každé vyhlídkové plavbě nějakého fotogenického ploutvonožce nalézt. I my máme štěstí, asi po čtvrt hodině nacházíme nízkou kru obsazenou jedním takovým krasavcem. Na přítomnost turistů i plavidel je zřejmě zvyklý, ale když se přiblížíme téměř na dosah, usoudí tuleň, že pózování už bylo dost, směšnými poskoky rozpohybuje své zavalité tělo a vklouzne do kalných vod laguny.
Ledovec a park
Ledovec Breiðamerkurjökull je jedním ze zhruba tří desítek ledovcových splazů, které sestupují z největšího islandského ledovce Vatnajökull. S rozlohou téměř 8000 km2 je to spíše ledové pole a často se o něm hovoří jako o posledním kontinentálním ledovci v Evropě. Pod jeho ledovým příkrovem se skrývá nejvyšší hora Islandu Hvannadalshnjúkur (2119 m) i velmi aktivní sopka Grímsvötn. Rozlohou jde o druhý největší ledovec v Evropě, objemem ledu dokonce o první. Představit si 3000 km3 je velice obtížné, ale právě tolik se ho prý v ledovci nachází…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Island
Jökulsárlón