Lichtenštejnské víno
Pokud pár dnů po Lichtenštejnsku chodíte nebo jezdíte, snadno zjistíte, že je to také vinařská země. Vinice, typicky chráněné modrými sítěmi, se prostě nedají přehlédnout. Pro někoho může jít o zjištění překvapivé, neboť v mnohých vinařských encyklopediích Lichtenštejnsko vůbec nenajdete.
Při úvahách o lichtenštejnském vinařství musíme ale rozlišovat zemi a knížecí rod. V Lichtenštejnsku je v současnosti asi 100 vinařů, přičemž ale celková výměra vinic v zemi činí pouhých 24 ha. Nejznámějším vinařstvím je bezesporu Hofkellerei des Fürsten von Liechtenstein neboli Dvorní vinařství knížete lichtenštejnského. To má ve Vaduzu kompletně vybavený výrobní závod, sklepy, vlastní vinotéku bohatě zásobenou vybranými víny z celého světa a také vinici – přímo kolem podniku se rozkládá Herawingert, nejtradičnější a nejvýznamnější vinice v zemi považovaná za historické jádro pěstování révy v Lichtenštejnsku a také jednu z nejlepších poloh v této části rýnského údolí. Na lichtenštejnské poměry, kde na jednoho vinaře připadá v průměru sotva čtvrt hektaru vinic, je se svými čtyřmi hektary souvislé plochy neobvykle velká. Od roku 1997 pak Dvorní vinařství obhospodařuje ještě malou vinici Abtswingert pod Červeným domem (Rotes Haus), historickým komplexem červeně omítnutého domu se stupňovitým štítem, kamenné obytné věže a někdejší lisovny vína a ovoce, který od roku 1807 patří rodině Rheinbergerových a do jehož vzhledu také zasáhl Egon Rheinberger, s nímž jsme se seznámili v souvislosti s obnovou hradu Gutenbergu.
Z hlediska celkové produkce Dvorního vinařství však představuje vaduzská pobočka Fürstliche Domäne, které šéfuje Simon Klocker, s nímž si o víně povídám, jenom menší část. Hlavní část produkce vzniká v Rakousku, kde Liechtensteinové vlastní doménu Wilfersdorf s 36 ha vinic v oblasti Weinviertel v Dolním Rakousku s vyhlášenými polohami Karlsberg a Johannesberg.
„Ve Wilfersdorfu pěstujeme hlavně Veltlínské zelené, Ryzlink, Muškát Ottonel, z červených Zweigelt a Merlot. Z Ryzlinku tam tradiční metodou děláme i sekt,“ vysvětluje mi pan Klocker. „Tady na vinici Herawingert pěstujeme především Pinot Noir, z devadesáti procent, a na zbytku Chardonnay. Pro obě odrůdy jsou tady ideální podmínky, klima tu výrazně ovlivňuje teplý fén. U Červeného domu měří vinice jen půl hektaru a je na ní pouze Pinot Noir. A pak tu máme maličkou plochu, které říkáme odrůdová zahrádka, máme tam kolem čtyřicítky různých odrůd a vyrábíme malé množství sladkého vína Vaduzer Süsswein Va Dolce, ale asi jen z 400 kg hroznů. Máme kompletní nejmodernější vybavení na výrobu vína, ale snažíme se to s používáním techniky nepřehánět, víno děláme hodně tradičně, s velkým podílem ruční práce. Myslíme si, že to je ta nejlepší cesta, jak vyjádřit jeho typické vlastnosti. A hodně pozornosti věnujeme vinici, protože nejlepším předpokladem dobrého vína jsou kvalitní hrozny. Jak slyšíte a cítíte, výroba už jede naplno, ale to ještě není naše víno, my začneme sklízet příští týden, hned jak se na dva tři dny za sebou udělá hezky. Zdejší vinaři mají maličké vinice a nevyplatí se jim pořizovat veškeré výrobní zařízení. A tak své hrozny vozí k nám a my jim z nich děláme víno.“
Díky vlastnictví dvou domén se lze setkat také se dvěma letopočty, které na různých materiálech doplňují název Dvorního vinařství. V Lichtenštejnsku začíná jeho historie rokem 1712, kdy Liechtensteinové koupili hrabství Vaduz, a tím se stali také majiteli vinice Herawingert. Historie rakouské domény je ale daleko delší. Hrad a panství Wilfersdorf totiž odkázal Otto IV. von Maissau se souhlasem vévody Albrechta V. Rakouského svému synovci Kryštofovi II. z Liechtensteinu už 29. ledna 1436. A v závěti jsou mezi „příslušenstvím“ odkazovaného majetku přímo uvedeny i vinice.
Vína z Dvorního vinařství získávají i ceny. Třeba na největší švýcarské vinařské soutěži IPWZ v Curychu byla v roce 2015 v konkurenci více než 2200 vín z celého světa hned čtyři vyznamenána medailemi. V tomto případě šlo o vína z Karlsbergu, ale mohu potvrdit, že ani Pinot Noir z Herawingertu nezklame a rozhodně stojí za ochutnání – nejlépe přímo uprostřed vinice, kde se zrodil, a s výhledem na knížecí hrad opodál.
Další články z vydání o Lichtenštejnsku naleznete zde