Jen málo obyvatel Čech vyslovuje jméno svého bydliště s takovou hrdostí jako měšťané litomyšlští. Už od školních tříd jsou si vědomi, jak významné místo mělo jejich město v dějinách země, a jsou pyšní na své slavné rodáky i významné spoluobčany, kteří v Litomyšli žili nebo tam často přijížděli. Jejich jména mohou číst v názvech ulic a náměstí, na pamětních deskách, pod pomníky a nakonec i na místním hřbitově. Ze středověkých občanů má v Litomyšli své významné místo bohatý měšťan Vavřinec Toulovec, který odkázal městu a místnímu špitálu velký majetek. Z pozdějších velkých osobností tady pobývali spisovatelé Alois Jirásek a Božena Němcová, narodili se tu malíř Julius Mařák a skladatel Bedřich Smetana, žila tady M. D. Rettigová, vlastenka a autorka první české kuchařky, na místním piaristickém gymnáziu krátce v mládí učil fyziolog J. E. Purkyně a studoval filozof F. M. Klácel. Tvořil tady originální všeuměl Josef Váchal i významný současný sochař Olbram Zoubek.
Litomyšl je už po staletí jedním z významných kulturních a duchovních center východních Čech a významné jsou i její stavební památky – architektonický celek historického městského jádra, který je od roku 1965 městskou památkovou rezervací, vkusná a nápaditá moderní architektura na nových předměstích a samozřejmě velkolepý renesanční zámek, který byl roku 1999 zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Historie města začíná u Slavníkovce Lutomysla, který zde založil hradiště. Po Slavníkovcích ovládli tento kraj Přemyslovci a v polovině 12. století sem olomoucký biskup Jindřich Zdík přivedl premonstráty. Jejich klášter zvaný Hora olivetská stál v místech dnešního zámku. Osada pod ním těžila ze své polohy na obchodní Trstenické stezce a zdárně se rozrůstala, takže ji roku 1259 Přemysl Otakar II. povýšil na královské město.
Karel IV. se přičinil o to, aby bylo v Litomyšli ustaveno biskupství, které však nemělo dlouhé trvání. V následujících husitských válkách husité město obsadili a biskupství fakticky přestalo existovat. Po skončení těchto válek získal litomyšlské panství husitský hejtman Vilém Kostka z Postupic a jeho potomci si město udrželi přes sto let. Pod jejich ochranou působilo v Litomyšli nově vzniklé náboženské hnutí Jednota bratrská, která tu založila jednu z nejstarších tiskáren v Čechách.
Po neúspěšném povstání českých stavů proti prvnímu Habsburkovi na českém trůně byli odbojní Kostkové zbaveni svého majetku, členové Jednoty bratrské vypovězeni z města a pak i z vlasti. Do Litomyšle přišel roku 1567 nový pán, významný aristokrat, diplomat a nejv…