Kecskemét je známý svou meruňkovicí, honosnými secesními budovami s barevnou keramickou výzdobou a zvláštní metodou hudební výchovy, kterou vymyslel hudební skladatel a pedagog Zoltán Kodály. Vycházel z toho, že si hudební dovednosti může osvojit i člověk, který není muzikální, když se bude hudbě učit podobně jako mateřskému jazyku. Ve městě působí proslulá hudební akademie nesoucího jeho jméno, na které studují děti z celého Maďarska. Kecskemét zaujme i řadou muzeí. Je zde třeba Maďarské muzeum fotografie, Muzeum dějin lékařství a farmacie či Muzeum maďarských lidových řemesel, Muzeum maďarských naivních umělců je s 2500 exponáty největší sbírkou svého druhu v zemi. Muzeum hraček uchovává tisíce železničních modelů a dalších hraček hlavně z počátku 20. stol. Na 1500 instrumentů ze všech končin světa obsahuje Leskowského sbírka hudebních nástrojů, na které mohou návštěvníci podle libosti hrát.
Jezero Tisza vzniklo na počátku 70. let minulého století přehrazením stejnojmenné řeky. Obrovský rezervoár poskytuje vláhu části Velké uherské nížiny, která byla přeměněna v zemědělsky využívanou půdu. Po Balatonu druhé největší jezero ale také slouží rekreaci a jeho severní část je chráněnou přírodní rezervací. Tvoří ji tajemná mrtvá říční ramena, široké zálivy a ostrůvky skryté v rákosinách. Žijí tady dvě stovky druhů ptáků, stejné množství druhů vážek a padesát druhů sladkovodních ryb. Šance ulovit devadesátikilové sumce nebo dvacetikilové kapry sem láká rybáře. Pozorovatelé ptáků se mohou k plachým opeřencům přiblížit na loďkách. Přímo nad hladinou vody vede kilometr a půl dlouhá stezka z dřevěných trámů, která se proplétá mezi rákosím. Obejdou po ní několik pozorovatelen vodního ptactva, různých druhů volavek, čápů, rybáků, kvakošů a mnoha dalších. Při troše štěstí zahlédnou i orly. Branou do jedinečného přírodního prostředí je nedávno otevřené ekocentrum v městečku Poroszló, kde najdete mimo jiné největší sladkovodní akvárium v Evropě. Jeho největší nádrží prochází podvodní tunel tak, jak to zpravidla známe jen z obřích akvárií mořských.
Blízko severomaďarské Ostřihomi leží u úzkého ohbí Dunaje malé městečko Visegrád, jehož název je nepochybně slovanského původu. Má necelé dvě tisícovky obyvatel, ale bohatou historii, déle než jedno století odtud vládli uherští králové. Za své sídlo si Visegrád vybral ve 14. stol. král Karel Robert z rodu Anjouovců, který tu přikázal postavit honosný královský palác. V roce 1335 se v něm sešel s českým králem Janem Lucemburským a polským Kazimírem III. Panovníci se dohodli na vzájemné spolupráci, která vedla k posílení jejich států. Po mnoha staletích je pak v roce 1991 napodobili maďarský, polský a tehdy ještě československý prezident, kteří dali vzniknout visegrádské trojce, ze které se později stala čtyřka, když se Československo rozdělilo. Obě významné události připomíná expozice na hradě. Z jeho hradeb je výhled na tzv. ohyb Dunaje, známou rekreační oblast s romantickými vesnicemi na pravém břehu řeky.