Maloskalsko

Charakteristická silueta strmého pískovcového útesu Vranova, která se tyčí nad letoviskem Malá Skála na pravém břehu Jizery, příchozího upoutá již z dálky. Není divu, že toto strategicky výhodné místo bylo na počátku 15. století vybráno pro stavbu strážního hradu. Jeho budovatelé využili skupinu pískovcových skalisek, spadajících příkře do říčního údolí. Obytné budovy byly převážně dřevěné, stejně jako hradní věž umístěná na nejvyšší skále. Přístup do hradu střežily dvě opevněné brány, na jižním konci stávala hradní kaple. Propojením pískovcových bloků schodišti, zdivem a dřevěnými konstrukcemi vznikla jedinečná středověká pevnost.
Za zakladatele středověkého sídla je považován Heník z Valdštejna, v historických pramenech zmiňovaný od roku 1425. Hrad Vranov, jemuž se také říkalo Skála či Skály nad Jizerou, zůstal v držení Valdštejnů až do roku 1538, kdy panství koupil Jan z Vartenberka. Noví majitelé však raději využívali nový zámek, postavený v údolí ještě za Valdštejnů, a skalní hrad ponechali osudu. Ani další vlastníci, kterými byli postupně Smiřičtí ze Smiřic, Albrecht z Valdštejna a Desfourové, zpustlý hrad neobývali.
Nečekaný obrat k lepšímu přinesl rok 1802, kdy maloskalské panství i s hradem koupil podnikatel František Zachariáš Römisch. Výhodnými vojenskými zakázkami získal nejen velké jmění, ale později i šlechtický titul, a rozhodl se zvelebit hrad i jeho okolí v romantickém stylu. Jeho největším snem byl velkolepý památník významných osobností – panteon. Na jeho vybudování nelitoval peněz a pro svůj plán získal nejlepší kameníky z okolí. Během více než dvaceti let pokryly Vranov i skalní hřeben směrem k Frýdštejnu doslova pokryly desítky pomníků, obelisků, pamětních desek, skalních nápisů a bust. Připomínaly nejen mocné vladaře a vojenské hrdiny, ale i spisovatele, básníky, filozofy, hudebníky či vědce. Střed neobvyklého Slavína, zvaný Vnitřní panteon, se nacházel přímo v bývalém hradním paláci. Zde nechal Römisch upravit Halu hrdinů věnovanou vítězství spojeneckých vojsk nad Napoleonem v bitvě národů u Lipska. Idealistický podivín byl sice počestným občanem rakouské říše, ale také obdivoval české panovníky a uznával i Královédvorský rukopis.V místech hradní kaple dal Römisch postavit novogotický letohrádek se štíhlou věžičkou. Interiér zdobily portréty členů jeho rodiny i historických osobností.
Hrad FrýdštejnPo Römischově smrti roku 1832 však ani jeho dědicové, ani pozdější noví majitelé panství ve zvelebování panteonu nepokračovali. Mnohé z původní výzdoby se postupně ztratilo či bylo úmyslně poničeno. Přesto i dnes tato ojedinělá památka, která zvláštním způsobem slučuje zbytky středověkého hradu s romantickou kulisou z 19. století, stojí za návštěvu. Kdo se vydá k Vranovu, neměl by zapomenout zajít také na vyhlídku Zahrádka, odkud se otevírá jedinečný pohled na údolí Jizery, na Suché skály a další dominanty Maloskalska. Neméně krásný zážitek poskytuje Kopanina, nejsevernější rozhledna Českého ráje, stojící ve výšce 657 metrů asi 3 km od Malé Skály. Z kamenné věže z konce 19. století uvidíme severní a západní část Českého ráje, Ještědský hřeben, Černou studnici a Jizerské hory.
Červeně značená hřebenovka vede Vnějším Pantheonem od Vranova k Frýdštejnu. Setkáme se na ní s mnoha zachovalými i poničenými památníčky, k nejhezčím patří zákoutí u novogotické obloukové branky s latinským nápisem. Za posledním pomníkem cesta klesá ke hradu Frýdštejn, který založili asi ve 2. pol. 14. století příslušníci rodu Biberštejnů. Obléhání za husitských válek bylo bezúspěšné a hrad začal chátrat až v polovině 16. století – proto je poměrně dobře zachován. Nejvíce zaujme mohutná válcová věž o průměru 9 m, zdivo a místnosti ve skále. Romantický hrad navštívil básník K. H. Mácha, spisovatelka Karolina Světlá sem umístila část děje povídky O krejčíkovic Anežce.V moderní době se zřícenina objevila i ve filmu – natáčely se zde některé scény pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
Zajímavé památky se nacházejí také v samotném letovisku Malá Skála. Secesně upravený zámeček je bohužel veřejnosti nepřístupný. Zámecká kaple svatého Vavřince z roku 1869 se však dočkala obnovy a zpřístupnění pro církevní obřady a koncerty. Díky rekonstrukci získala i novou výzdobu, na níž se podílel malíř Vladimír Komárek (hlavní oltář). Křížovou cestu vytvořil výtvarník Josef Jíra, který se v 70. letech 20. století zasloužil o pořádání Maloskalského výtvarného léta. Nedaleký lesní hřbitov skrývá klasicistní náhrobek podnikatele Römische a jeho rodiny, ale také méně okázalý hrob zdejší rodačky, spisovatelky Jarmily Glazarové (1901-1977).
Na druhém břehu Jizery, v místní části Vranové, stojí Boučkův statek – krásná ukázka pojizerské lidové architektury. Patrová roubená usedlost z roku 1813 s kamenným hospodářským traktem, sedlovou střechou a členitou lomenicí je vedle Dlaskova statku v Dolánkách u Turnova nejvyhledávanější lidovou stavbou Pojizeří. Stavení doplňuje stodola a přízemní výměnek, interiér slouží jako stylová restaurace a galerie výtvarného umění. Je zde také stálá expozice historie Maloskalska a dřevěný betlém od malíře Josefa Jíry, který se na záchraně Boučkova statku aktivně podílel.
Zákoutí Vnějšího panteonu s novogotickou brankou Milovníci skalních měst si přijdou na své u Besedic, asi 5 km od Malé Skály. Značené cesty vedou kamenným labyrintem až k jeskyni U Kalicha, kde se za protireformace ukrývali nekatolíci. Někteří byli pohřbeni v nedalekém Hrobě českých bratří. Tuto kamennou sluj s oltářem a vytesaným kalichem zdobí nápisy z Bible kralické a úryvky z Kšaftu J. A. Komenského. Místo má tajuplnou atmosféru, kterou ještě umocňují zapálené svíčky. V části zvané Chléviště najdeme několik pěkných vyhlídkových plošin, pod Sokolem se naskýtá nádherný pohled na Suché skály, často vyhledávané horolezci.
Po značené cestě zakrátko dojdeme k poslední středověké památce Maloskalska – volně přístupné zřícenině Zbirohy. Hrad stojící na třech pískovcových skalách nad levým břehem Jizery založili asi počátkem 14. století páni z Lemberka. Za loupeživého Markvarta z Vartenberka byly Zbirohy dobyty trestnou výpravou krále Václava IV. Odbojný rytíř upadl do zajetí a jeho majetek byl zkonfiskován. Hrad poté vlastnil Ota z Bergova, významný odpůrce husitů. Závěrečnou kapitolu historie psaly loupeživé tlupy řádící v kraji – Zbirohy byly v roce 1442 vypáleny a ve druhé polovině 15. století o něm zmínky hovoří již jako o pustém hradu.

Hledáte ubytování v Českém ráji? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Text DANA MUDROVÁ

Shopping Cart