Živé kapky v hradním sklepení

Je prosincový podvečer a my sestupujeme s novodobým kastelánem, jinak ředitelem hotelového zařízení na zámku Hrubá Skála, do sklepení staré budovy. Vlastně to jsou jeskyně vydlabané do pískovcové skály ještě v době, kdy tu stával původní gotický hrad. Tady v podzemí není teplo ani zima a v zastrčeném koutě, kde se pískovcový strop šikmo sklání k pískovcové podlaze, na dosah ruky, visí na skále zavěšené tmavé velké kapky. Jako suché listy. Jako napůl sklapnutá paraplíčka. Jako velké motýlí kukly. Jsou to vrápenci malí (Rhinolophus hipposideros), nejstarší obyvatelé zámku. Zatímco rody Valdštejnů, Smiřických, Aehrentalů a dalších se zde střídaly, rod vrápenců zůstává svému hradu-zámku věrný. Počátkem každé zimy se celá asi stopadesátičlenná kolonie sletí do sklepních prostor, seznámí se s dětmi, které se narodily matkám na letním bytě, letos jich bylo deset, a pak po dlouhém vrtění a přesedání a potřepávání křídly pomalu na několik měsíců usínají. Budou čekat na příchod jara. Když se konečně oteplí, opustí svůj zimní úkryt a odletí na půdu svého zámku, kde tráví celé léto.
Zatímco jinde v Čechách jsou vrápenci celkem vzácní, v Českém ráji se s nimi můžeme setkat celkem často. Zdejší skalní města s mnoha škvírami, tunely a jeskyňkami, ale i zříceniny starých skalních hradů a stále obývané historické budovy jim poskytují dost místa a hlavně potřebný klid pro zimní spánek i letní každodenní podřimování. Vedou tak skrytý způsob života, že o nich často nevíme, ani když přespávají na naší půdě. A přitom právě netopýři tvoří více jak čtvrtinu druhové rozmanitosti všech našich savců. Naše území obývá více jak třicet druhů netopýrů, z nichž někteří u nás přezimují, jiní, podobně jako tažní ptáci, odlétají zimovat do teplejších krajin. Přes léto tráví svůj denní spánek zalezlí v různých škvírách a trhlinách, v ptačích budkách, za obložením chat, na půdách a podobně. Mnohem vzácnější jsou tři druhy našich vrápenců, kteří spí, na rozdíl od ostatních netopýrů, zavěšeni hlavou dolů s tělem dokonale omotaným vlastními křídly.
Netopýři mají schopnosti, o jakých můžeme my, lidé, jen snít. Například jsou jedinými mezi savci, kteří dokážou roztáhnout křídla a vzlétnout k nebesům. Netopýři ovládají svá křídla stejně mistrně jako ptáci nebo motýli. A navíc bezpečně létají i v naprosté tmě. A to je ta zcela mimořádná, závidění hodná schopnost, o níž jsme donedávna neměli nejmenší tušení. Je tak neuvěřitelná, že lidský rod téměř po celou dobu své existence nevěděl, že živá bytost může být čímsi tak fantastickým obdařena. A tak jsme o ní nemohli ani snít. Možná nějaké tušení tu bylo, a proto byli netopýři vždy symbolem tajemna. A co je tajemné, to je nebezpečné…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2003

Hledáte ubytování v Českém ráji? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Shopping Cart