Marseille - prodej ryb ve Starém městě

Marseille

Už Jindřich IV. řekl, že Francii může panovat jen ten, kdo ovládá Marseille. Druhé největší francouzské město bylo vždycky určitým protikladem metropole nad Seinou. Aristokraticky vznešená Paříž a plebejská Marseille. Marseille omšelá a ukřičená, bezprostřední a přátelská v záplavě slunce, neřestná a zločinná ve stínu noci, otevřená celému světu, roztažená po okolních kopcích, nahoru a dolů, světlo a tma, peklo a ráj, láska a nenávist.

Druhá největší, ale také jedna z nejchudších, takové je postavení Marseille mezi francouzskými městy. Největší středomořský přístav Francie byl vždycky kosmopolitní, ale v současnosti prošlapává dosud nevyzkoušenou cestu a stává se tak trochu laboratoří. Odhaduje se, že třetinu z jeho 850 000 obyvatel dnes tvoří muslimové. Už na přelomu století zde existovaly čtvrti, kde skoro polovina dětí a mládeže do 18 let měla minimálně jednoho rodiče imigranta. Přesná čísla neexistují, protože shromažďovat údaje o náboženském vyznání či národnosti občanů je ve Francii nezákonné. Podle některých odhadů se počet obyvatel města, kteří se nenarodili v metropolitní Francii, blíží polovině. Ekonomická data hovoří zřetelně – Marseille má v rámci Francie dlouhodobě nadprůměrnou nezaměstnanost, nadprůměrné množství lidí tu žije pod hranicí chudoby. A nikdo si vlastně není jistý, zda Marseille představuje ukázku národnostní a náboženské harmonie, nebo se nad ní vznáší hrozba sociálních nepokojů.

Turisty tohle všechno příliš znepokojovat nemusí. I když také zločinnost je ve městě nadprůměrná, jeho návštěvníků se příliš netýká. Od dob Francouzské spojky se přece jenom leccos změnilo k lepšímu a při dodržování běžných bezpečnostních pravidel jako kdekoli jinde na světě nepředstavuje turistická návštěva Marseille žádné zvláštní riziko.

Velkolepý pohled na město se otevírá z terasy před bazilikou Notre-Dame-du-Gard. Nepřehlédnutelný symbol města stojí na 161 m vysoké skále a jeho nápadnost ještě zvětšuje více než 11 m vysoká pozlacená socha Panny Marie s dítětem na vrcholu průčelní věže. Poutní kostel patronky námořníků a rybářů, dokončený roku 1864 v románsko-byzantském slohu na místě Poseidonova chrámu a posléze středověké kaple, je nejnavštěvovanější marseilleskou památkou, k čemuž jistě přispívá i kruhový rozhled.

Jako na dlani odtud vidíme Starý přístav, Vieux Port, od počátků srdce města. Dnes tam kotví jachty a odjíždějí z něj výletní lodě, ale po většinu z 2600 let dlouhé existence Marseille to byl její přístav hlavní a jediný, vždyť s budováním toho nového se začalo teprve v roce 1853. Vjezd do úzké zátoky střeží po obou stranách mohutné pevnosti z doby Ludvíka XIV., o té severní za chvilku ještě uslyšíme. Uprostřed severního nábřeží stojí radnice a za ní se směrem k dvojici katedrál, obří „nové“ z druhé poloviny 19. stol. a do jejího stínu nemilosrdně zatlačené „staré“ románské z 12. stol., zdvihá nejstarší marseilleská čtvrť, Le Panier. Její dolní část vzala za své v lednu 1943, když nacisté až na několik domů vyhodili do povětří 14 ha staré zástavby u severního nábřeží Quai du Port. V horní části se ale ještě můžeme ponořit do minulosti – úzké uličky, četná schodiště, maličké krámky, kde však místo původních řeznictví, pekařství a koloniálů najdeme spíše umělecké ateliéry a galerie. Le Panier dostává v poslední době nové nájemníky. Své druhé bydlení si tu pořizují bohatí Pařížané, ostatně TGV zvládne vzdálenost mezi Paříží a Marseillí za tři hodiny. A tak se charakter čtvrti nutně mění.

Není náhodou, že Marseille vystupuje aktivně v otázkách středomořské spolupráce. Nejhmatatelnějším dokladem je Muzeum evropských a středomořských civilizací (MuCEM) otevřené letos v červnu jako jedna z hlavních akcí roku, v němž Marseilli patří titul „evropské hlavní město kultury“. Grandiózní projekt přišel na 167 milionů eur. Protože jde o muzeum národní, hradil 65 % nákladů stát. Tvoří ho dvě části – pevnost sv. Jana, ona severní pevnost u vjezdu do Starého přístavu, která v sobě zahrnuje zbytky komandatury johanitů z 12. stol. a věž krále Reného I. z 15. stol., a nově postavená budova J4 nesoucí ve svém názvu označení někdejšího přístavního mola, na němž stojí. Obě části jsou propojeny lávkou, další spojuje pevnost se čtvrtí Panier. Budova J4 vypadá z dálky jako černá kostka

Diskuze