Muláj Ismáíl, druhý panovník alavitské dynastie, byl současníkem Ludvíka XIV. Stejně jako on si budoval velkolepou rezidenci, jíž se často přezdívá „marocké Versailles“, ale výstižnější je spíše pozdější francouzské označení Imperiální město, dodnes používaný název příslušné části města Meknes.
Rozměry jsou to monumentální. A je vcelku jedno, kde právě člověk stojí. Obrovské prostory s hladkými, dva až tři metry tlustými stěnami a valenou klenbou v přední části obilných sýpek Heri as-Suání. Snad nekonečné řady oblouků v další části, třiadvacet lodí bez stropů, jen pilíře a oblouky, protože klenby spadly při zemětřesení v roce 1755. Zásoby zde uložené měly vystačit na případné mnohaměsíční obléhání města, proto ta obrovitost. Vodní nádrž Agdal, dva metry hluboká, o ploše skoro pěti hektarů – zdroj vody pro palácové zahrady a parky. Přes 40 km mohutných hradeb a bran. Všem ostatním se jedna vymyká – brána Báb al-Mansúr: tři oblouky, průčelí zdobené nádherným keramickým vlysem, dílo křesťanského odpadlíka, snad nejslavnější brána celého Maroka a pyšný vstup do Ville Imperiale. Nepokrytě dávala najevo protilehlé medíně, kde je moc a síla. Samozřejmě také královský palác, dodnes funkční, a proto nepřístupný. A kousek od něj mauzoleum Muláje Ismáíla, stavěné ještě za sultánova života, jedno z mála posvátných míst v Maroku, kam smí (s výjimkou vlastní hrobky, do níž je ale vidět z protilehlé místnosti) i nemuslimové.
Jaký člověk dokázal tohle všechno vybudovat? Zřejmě poněkud trpěl gigantománií – a dál? Muláj Ismáíl byl jedním z nejpozoruhodnějších a také nejvýznamnějších panovníků v marockých dějinách. Jeho otec Muláj Alí Šaríf, jenž svůj původ odvozoval od čtvrtého chalífy Alího, bratrance a zetě Muhammadova, a jeho manželky Fátimy, Prorokovy dcery, se považuje za zakladatele dynastie Alavitů, která vládne v Maroku dodnes. Ismáílův nevlastní bratr Muláj al-Rašíd začal sjednocovat zemi pod svou vládou a uvádí se jako první alavitský panovník. Když po šesti letech vlády náhle zemřel po pádu z koně, nastoupil na trůn roku 1672 Muláj Ismáíl. Situace nebyla jednoduchá. Nový sultán neměl podporu berberských a beduínských kmenů, z východu hrozilo zemi turecké nebezpeč…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Maroko