Seattle, největší aglomerace státu Washington, už dávno není jen synonymem špatného počasí a dodavatele pracovní síly pro obří výrobní hangáry Boeingu, ačkoli tady prší opravdu hodně. Město s puncem mládí, dobré muziky a svěžího životního stylu, které si buduje image technologického ráje, si v žebříčku amerických měst vede znamenitě.

Ze zlata a letadel
V roce 1853 stála v místech dnešního Seattlu jen malá pila Alki Point. Živila nepočetnou skupinu kolonistů, kteří profitovali z ohromných zdrojů kvalitního dřeva a také z výměnného obchodu s indiány Shuamishi. Jejich náčelníkovi Sealthovi vděčí ostatně Seattle za své jméno. Prakticky bezvýznamná osada rostla zvolna, nikdo se zrovna netlačil do bohem opuštěné divočiny, která mohla jen stěží konkurovat třpytu San Franciska a plodným údolím slunné Kalifornie. Nehledě na déšť a permanentní mrholení, které hlavně v zimě dokáže otrávit i kovaného Angličana.

Dalších 40 let se o výraznější příliv nových obyvatel starali převážně Číňané, kteří sem přicházeli kvůli stavbě železnice. Výtečně se osvědčili svým nasazením i spolehlivostí, ale hlavně byli ochotni pracovat za zlomek běžné mzdy.

Ospalá frustrující realita Seattlu skončila 17. července 1897. Novou omračující éru města měla na svědomí kolesa parníků Excelsior a Portland, která dotlačila plavidla z aljašského Skagway k molům seattleského přístavu. Za běžných okolností bezvýznamná událost, nebýt toho, že parníky vezly na palubě tři tuny zlata a jejich narychlo zbohatlé majitele. To bylo něco! V té době měli Američané (a nejen oni) se zlatými horečkami bohaté zkušenosti, dlouho proto nelenili. Pohádkové nálezy na řece Klondike rozpoutaly lidské dostihy. Každý chtěl být u toho. Dokonce i starosta Seattlu W. D. Wood se přes noc vypařil, s ním téměř všichni státní zaměstnanci včetně strážníků a požárníků, takže Seattlu hrozil kolaps. Všichni spěchali na sever za zlatou bonanzou.

Nic lepšího nemohlo Seattle potkat. Během dvou let prošlo městem přes 100 000 lidí a za pouhých 10 let se zvětšil počet obyvatel Seattlu ze 37 000 na neuvěřitelných 237 000. Raketový růst pokračoval s příchodem letecké společnosti Boeing, která se hlavně za druhé světové války starala o příjmy a živobytí většiny obyvatel. Ještě na konci 60. let zaměstnával Boeing každého pátého prácescho…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Severozápad USA