„Dostali jsme se na místo, kde se střídaly dolíky a pahrbky. Vlnité vyvýšeniny tvořila sice tvrdá, pevná sůl, ale prolákliny jen vláčná kašovitá hmota, v níž byly jednotlivé úzké pruhy, na něž mohli stoupat člověk i zvíře jen s největší pozorností a s největším nebezpečím… Najednou muž přede mnou vyrazil chraptivý, kostmi pronikající výkřik, a já jsem okamžitě uskočil zpět. Zmizel pod slanou pěnou, a já jsem stál sotva metr od jeho zrádného hrobu…“

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2007

Další informace o Tunisku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Jaroslav Hofmann