Není nejmenší pochyby o tom, že většina švýcarských měst má krásnou polohu, ale Locarno mezi nimi zaujímá zvláštní postavení. Nejenže se rozkládá na švýcarské straně překrásného Lago Maggiore, obklopeno věncem hor lákajících k vycházkám, ale navíc se v něm mluví všemi třemi nejrozšířenějšími oficiálními jazyky země. Díky sousedství s Itálii převažuje lokální podoba italštiny, ale v hotelech, obchodech i na ulicích je slyšet stejně často také němčina s francouzštinou.
Ideální geograficko-jazykové vlastnosti Locarna se staly v minulosti základem rozvoje zdejší turistiky, která však už dlouho skomírá. Přesněji řečeno od té doby, co majetné návštěvníky přestalo bavit provozovat o prázdninách vodní sporty na jezeře a jejich zájem se přesunul do atraktivních míst v zámoří. Úbytek zámožných turistů pocítily v prvé řadě hotely. Ty nejstarší a kdysi nejslavnější jsou postupně zavírány či přestavovány na rezidence, zatímco dovolenou tráví v Locarnu jen rodiny s dětmi a důchodci ze střední třídy.
Jeden z někdejších legendárních hotelů, zvaný tradičně Grandhotel, jsem ještě poznala, když jsem byla před 20 lety poprvé hostem Mezinárodního filmového festivalu Locarno. Už tehdy byl dost sešlý, ale na terase pod mými okny ještě každý večer hluboko do noci k mému zoufalství hlučeli účastníci rozmanitých večírků. Dnes už je Grandhotel zavřený, večírky se pořádají na jiných místech a jsou vesměs méně bujné. Dvojitý program promítání na Piazza Grande bývá ostatně tak náročný, že většině diváků už zbývají síly jen na spánek.
Piazza Grande, Velké náměstí, je zvláštností a chloubou festivalu, který letos oslaví už 64. narozeniny. Prostranství sevřené středověkými paláci s podloubím pojme až 8000 diváků a obrovské plátno s dobrou kvalitou projekce jich sem každý večer v půl desáté opravdu pár tisíc přiláká. Záleží na filmech a na počasí: pamatuji se, jak před několika lety průtrž mračen přerušila promítání nádherného dramatu Luchina Viscontiho Vášeň, a musím přiznat, že po tomto zážitku už nechodím na večerní programy pod širým nebem tak často jako předtím a dávám přednost kinům pod střechou. Díky tomu, že město leží v kotlině, ruší bouřky promítání dost často, a tak sledování meteorologických předpovědí patří k dennímu plánu návštěvníků největšího švýcarského festiv…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Švýcarsko