Moravská ropa
Největší objev za posledních patnáct let. Tak loni hodonínští těžaři označili nalezení obrovského ropného ložiska mezi Kyjovem a Brnem. Jde o více než tři miliony barelů ropy a zhruba sto milionů kubíků plynu. Ve srovnání s ložisky v ropných velmocích je ale toto množství pověstnou kapičkou v moři.
Vahadlové pumpy, přezdívané kozlíci, pohánějí kývavým pohybem hlubinná čerpadla v oblasti kolem Hodonína, kde se nacházejí největší naleziště ropy a zemního plynu na území České republiky. Zasahuje sem Vídeňská pánev bohatá na nerostné suroviny. Za „průkopníka“ v těžbě se tradičně považuje Jan Medlen ze Gbel. Když na začátku minulého století objevil na svém pozemku přirozené vývěry plynu, který se většinou vyskytuje společně s ropou, přivedl jej vlastnoručně postaveným cihlovým plynovodem do svého domku a využíval k vytápění. Primitivní systém však brzy selhal a nahromaděný plyn vybuchl. O zdroj plynu se začaly zajímat rakouské úřady. Při odborném hledání dalších zásob plynu narazili těžaři na ropu v ložisku Gbely na slovenském území.
Na Moravě vrtný průzkum nejprve nalezl využitelné ložisko ropy v prostoru vysušeného rybníku Nesyt. Těžbu vedla Moravská těžební společnost, jež v roce 1925 vlastnila v okolí již 25 vrtů. Za druhé světové války se i moravská ropa stala pro nacistické Německo strategickou surovinou. V naftovém průmyslu na území Čech a Moravy podnikala společnost DEA (Deutsche Erdöl-Actiengesellaschaft) a jen na Hodonínsku měla přes tisícovku vrtů. Po osvobození byly oficiálně zřízeny Československé naftové závody se sídlem v Hodoníně, které se po zavedení federace rozdělily a v České republice přeměnily ve firmu Moravské naftové doly. Podnik s tímto názvem těží ropu a plyn na Hodonínsku i dnes. Naftaři postupují tak, že vtlačují vodu nebo plyn do vrchní části ložiska. Médium sune ropu k sondám, jimiž vytéká na povrch. Dosahuje se tak špičkové výtěžnosti až 60 %, přičemž ve světě je obvyklých zhruba 20 %. Kozlíci tak pracují jen na okrajích ložiska.
Produkce ropy na Moravě je samozřejmě ve srovnání se světovou těžbou zanedbatelná, jde o pouhou jednu třetinu procenta. Pokrývá pouze necelá dvě procenta celkové spotřeby v České republice. Nejvýznamnějšími ložisky jsou Dambořice a Uhřice. Ropa je kapalná směs uhlovodíků a ve světě hraje roli strategické suroviny. Moravská ropa se svým složením blíží typu Brent, na rozdíl od dovážené ruské ropy neobsahuje prakticky žádnou síru, a tak patří k nejkvalitnějším na světě. To usnadňuje její zpracování. V minulosti se tuzemská ropa zpracovávala odděleně. Některé její složky se používaly ve farmacii nebo při výrobě kosmetiky. Dnes se hlavně míchá s ruskou surovinou a vylepšuje její vlastnosti. V České republice se v současné době pohybuje těžba ropy okolo 150 000 m3 ročně. Těžaři se dnes obvykle dostávají do hloubky kolem 4000 m, přičemž nejhlubší vrt na Moravě sahá zhruba do šesti a půl tisíce metrů. Vrtání do větších hloubek je drahé a riskantní. Vysoká cena ropy ale žene vrtáky stále hlouběji. Za zmínku stojí, že ve vytěženém prostoru v Hruškách vznikl v polovině 70. let první podzemní zásobník zemního plynu na území bývalého Československa.
Ropě a její těžbě na dolním toku Moravy je věnováno Muzeum naftového dobývání a geologie, které je umístěno v budově bývalých kasáren nedaleko hodonínského nádraží. Jediné muzeum naftařství v republice seznamuje s procesem vzniku ropy, s metodami její těžby i jejími dopady na životní prostředí. První exponáty jsou viditelné již zdálky: vrtná zařízení a hlubinná čerpadla na těžbu ropy umístěná před budovou.
Používají se všude na světě a vypadají zhruba stejně. Na Moravě se jim říká kozlíková čerpadla nebo jen krátce kozlíci. Angličtina pro ně má také přiléhavé názvy „koňská hlava“ nebo „osel“. Všechna tři zmíněná zvířata totiž při chůzi nápadně kývou hlavami, podobně jako se neustále pohybují ramena ropných čerpadel. Vnitřní expozice hodonínského muzea předvádí menší stroje a nástroje používané při těžbě ropy, například vrtná dláta nebo vrtné korunky, ale vystavuje také fotografie a modely vrtných souprav. Návštěvníci si také mohou ve skutečné surové ropě namočit prst. Kdyby ho olízli, cítili by prý sladkou chuť.