Nejstarší římská zpevněná cesta v Galii spojovala kdysi hlavní město říše Řím s její nejvzdálenější součástí na Pyrenejském poloostrově, španělským Cádizem. Je až neuvěřitelné, že římské cesty, předchůdkyně dnešní evropské dálniční sítě, měřily přes 100 tisíc kilometrů, trvalo je ale postavit osm století! Languedocem-Roussillonem procházela Via Domitia v průměru 20 km od moře. Její trasu dnes kopíruje státní silnice N9. Zbytky někdejší hlavní vojenské a obchodní tepny jsou tady k vidění na mnoha místech. Překvapivá je jejich podoba s některými dnešními staršími okreskami, které jsou dlážděny většími kostkami, s příkopy po obou stranách. Vydat se ze severu na jih Languedocu-Roussillonu po stopách antické Via Domitia je dobrou metodou, jak obdivovat krajinu a poznávat pamětihodnosti. Z jejich nepřeberného množství jsem namátkou vybral několik nejzajímavějších.
Dobrým výchozím místem je Nîmes, jemuž věnujeme samostatný článek. Jižně od něj se směrem k moři rozkládá velice zajímavý kraj – Camargue. Všichni býci při fériích v Nîmes a dalších městech, kde se podobné slavnosti pořádají (Béziers, Montpellier, Narbonne, ale i mnohá menší městečka i vesnice), pocházejí z polodivokých chovů v Camargue. Je to zcela zvláštní plochý kraj v deltě Rhôny – jediné místo v Evropě, kde hnízdí plameňáci a kde je možno vidět doslova hory soli, získávané odpařováním mořské vody na velice mělkých umělých solných polích. V poslední době si tu lze koupit i fleur de sel, solný květ, ty nejjemnější a nejkvalitnější solné plátečky, které se ručně sbírají na hladině brzy z rána. Na krabičce je i podpis toho, kdo ručí za kvalitu produktu. Pojedete-li kolem nekonečných pastvin, uvidíte stáda býků společně se zdejšími polodivoce chovanými koníky. Přehlédnout ale můžete rýžoviště, také nejrozsáhlejší v Evropě. Po ztrátě kolonií, především Vietnamu, tady Francie natolik rozšířila tradiční pěstování rýže, že zdejší produkce stačí uspokojit víc než čtvrtinu francouzské spotřeby.
Při cestě na jih ve stopách Římanů doporučuji nevynechat město Montpellier. Je těžké několika větami popsat toto hlavní středisko Languedocu-Rousillonu, protože je v každém ročním období jiné a rychle se mění. Mohu to za léta pravidelných návštěv…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jižní Francie