Cyklotrasa podél Alabastrového pobřeží, Véloroute du Littoral de la Côte dʼAlbâtre, která vede z Le Tréportu do Le Havru, měří asi 180 km. Nabízí úchvatné výhledy na moře a pobřežní útesy, venkovskou krajinu s lněnými poli i půvabná přímořská letoviska.
Vlak nás i s koly přivezl do Le Tréportu, rušného městečka s hezkými normandskými domy a přístavem plným pestrobarevných rybářských loděk, kde začíná nejpůvabnější pobřeží Normandie: La Côte d’Albâtre – Alabastrové pobřeží. Křídová plošina tu padá strmě do moře a podél kanálu La Manche se jako bílý pás táhnou útesy vysoké až 100 m, jimž se zde říká falaise. Rachotivý příboj, který na útesy neustále naráží, je rozrušuje a vymývá z nich křídu, jež dává vodě mléčný odstín. Její barva závisí na světle. Když září sluníčko, je stejně modrá jako nebe, když se obloha zatáhne mraky, je mléčně modrošedá.
Lehce zvlněnou krajinou s loukami, na nichž se pasou krávy, jsme se vydali směrem na Dieppe. Již včerejší zkušební výjezd nám přiblížil záludnosti této pobřežní trasy: čelní vítr a nad námi pospíchající modrošedé bouřkové mraky, které si pohrávají v zajímavé světelné hře se slunečními paprsky… Dnes máme ale štěstí, sluneční pohodu ruší jen lehký ranní větřík.
„U nás v Normandii se počasí střídá velmi rychle, slunce svítí několikrát denně, a tak se mění i barvy krajiny,“ říká nám o 50 km dál Michel Agodi z turistické kanceláře v Dieppe, Normanďan jako z obrázkové knížky – blonďák s narudlou tváří a zeleno-modrýma očima. „Jméno města vzniklo z výrazu pro »hluboký«, protože v ústí řeky Arques se vytvořil přirozený přístav nezávislý na střídání přílivu a odlivu, který už ve středověku umožnil nepřetržitou lodní dopravu. Zdejší kapitáni Jean Cousin, Jean Ribault nebo Jean Ango patří k nejznámějším francouzským mořeplavcům-objevitelům,“ pokračuje a hned nám také doporučuje vyjít si nahoru k hradu, který je dominantou města.
Starý hrad postavený původně v roce 1188 a z velké části obnovený v 1. pol. 15. stol. patří k nejvýznamnějším památkám v Dieppe. Je v něm umístěno muzeum připomínající slavnou námořní minulost města. Námořní mapy, navigační přístroje či modely plachetnic jsou obdivuhodné, ale ještě daleko významnější je výjimečná sbírka řezbářských prací ze slonoviny, jedna z největších a nejkrásnějších nejenom ve Francii.
„Ve 14. století zachvátila Evropu opravdová vášeň pro koření jako pepř, hřebíček, šafrán, muškát nebo skořice,“ vykládá Michel dále. „Když se v roce 1364 vrátily dvě karavely od afrických břehů, přivezly nejenom kůži, jantar a koření, ale také velké množství slonoviny. V první polovině 15. stol. otevřel známý obchodník a bankéř Jacques Coeur, který jako první Francouz udržoval pravidelné obchodní styky se zeměmi východního Středomoří, v Dieppe významný obchod s kořením a místní řemeslníci začali zpracovávat také slonovinu. K největšímu rozmachu tohoto řemesla došlo v 17. stol., kdy vzkvétal obchod se slonovinou mezi Dieppe a Guineou a ve městě fungovalo asi 350 dílen. Jejich šperky ze slonoviny, připomínající svou jemností krajku, a zejména věrné kopie lodí propracované do nejmenších detailů byly velmi žádaným zbožím,“ končí svoji přednášku Michel.
Z hradu se nabízí krásný panoramatický výhled na město a pobřeží. Dole pod námi se odvíjí mozaika šedé a oranžové, nad střechami domů se zvedají kostelní věže, v dálce vidíme přístav. Dieppe má hodně historických budov, jimž dominuje mohutný gotický chrám sv. Jakuba z 13.–16. stol. Kdysi býval důležitou zastávkou na námořní trase svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela. Kostel Saint Rémy se chlubí kombinací gotických, renesančních a barokních prvků.
V 19. stol. se Dieppe rozvinulo v dodnes oblíbené přímořské letovisko po vzoru anglického Brightonu. Bylo to vůbec první francouzské místo, kde se zrodilo koupání v moři. Svědky tohoto období jsou ještě některé historické hotelové budovy, např. Hotel Royal na bulváru Verdun. Staré centrum se čtvrtí Le Pollet na umělém ostrově spojeném s městem dvěma mosty zaujme svými starými domy a klikatými uličkami. Jen pár kroků od nábřeží natrefíme na ESTRAN Cité de la Mer. Kombinace veřejného akvária a muzea seznamuje s mnoha živočišnými druhy, které obývají vody kanálu La Manche, jeho muzejní expozice jsou věnovány stavbě lodí, rybaření, moři jako zdroji obnovitelné energie a také Anitě Contiové, první Francouzce, která pronikla do oceánografie, oboru do té doby vyhrazeného pouze mužům.
Veřejnosti málo známá je válečná akce, která proběhla dva roky před úspěšným vyloděním Spojenců v Normandii. Už 19. srpna 1942 se na zdejších oblázkových plážích pokusilo vylodit přes 6000 anglických a kanadských vojáků. Operace s krycím názvem Jubilee skončila fiaskem, 4800 mužů bylo při ní zabito, zraněno nebo padli do zajetí. Připomíná ji muzeum Mémorial du 19 août 1942 umístěné v někdejším městském divadle na náměstí Camille Saint-Saëns.
Další připomínku místní historie najdeme v centru Dieppe na náměstí Puits Salé. Kavárnu Le Café des Tribunaux proslavil v 19. stol. anglický básník a spisovatel Oscar Wilde. Po svém propuštění z anglického vězení oslavoval Wilde svobodu v dieppském vyhnanství se svými přáteli z Anglie nebo z Paříže bouřlivými večírky, při nichž s oblibou šokoval místní. Je příjemné dát si tu na terase sklenku cidru nebo calvadosu a pozorovat kolemjdoucí…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Normandie