Fiordland
Představte si, že by celý Středočeský kraj a Praha byly pokryté horami, neproniknutelným pralesem, rozlehlými jezery a fjordy, že by celou oblastí procházela jen jedna jediná asfaltová silnice. Ještě trochu větší rozlohu – 12 607 km2 – má největší novozélandský národní park rozprostřený na jihu Jižního ostrova od severní zátoky Martins Bay přes prales Waitutu na úplném jihu až po zátoku Preservation Inlet na západě. Už při krátké návštěvě vás pohltí temná zeleň prastarých lesů, zákoutí se stromovými kapradinami a pohádkové scenerie.
Hluboká jezera, bezpočet vodopádů a čtrnáct fjordů vytvarovaných ledovci, to vše dramaticky olemováno strmě padajícími štíty okolních hor. Za svoji relativní nepřístupnost Fiordland vděčí nejen členitému terénu, ale také náladovému, často extrémnímu počasí. Během jednoho dne v něm můžete zažít čtyři roční období, od teplého rána a jasné oblohy přes aprílové počasí s rytmickým střídáním spršek, pak se přežene „podzimní“ přívalový liják a den se stylově zakončí sněhovou nadílkou.
Zachovalost a krása zdejší přírody nezůstaly bez povšimnutí. Fiordland je společně s dalšími národními parky Mount Aspiring, Westland, Mount Cook a několika menšími rezervacemi zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO jako jedna velká přírodní oblast Te Wahipounamu.
Pomyslnou branou do parku je městečko Te Anau, ležící na břehu stejnojmenného nejdelšího jezera Nového Zélandu. Odtud nás jediná asfaltová silnice na území národního parku, 119 km dlouhá Milford Road, přivede k nejnavštěvovanějšímu z fjordů – světoznámému Milford Sound. Již samotná jízda je jedinečným zážitkem. Silnice nejprve kopíruje břeh jezera Te Anau, na jehož protější straně se zvedá hustě zalesněné pohoří Murchison Mountains připomínající z dálky obrovské mechové polštáře. Pak se trasa odkloní a pokračuje údolím řeky Eglinton vstříc jejím pramenům. Okolní pabukové lesy s množstvím lišejníků, mechů a všudypřítomnými kapradinami navozují atmosféru jak z filmu Cesta do pravěku. Horské svahy pozvolna nabírají na dramatičnosti, silnice se v sedle The Divide přehoupne do horní partie údolí řeky Hollyford. Po průjezdu Homerovým tunelem se vynoříme v horní části údolí řeky Cleddau, kde okolní tisícimetrové stěny nabízejí za deště mystickou podívanou na nekonečné stříbrné nitky vodopádů. Za jasného počasí se od výjezdu z tunelu otevře nádherný výhled do hlubokého, ledovcem vyřezaného údolí a na okolní horské masivy. Strmými serpentinami se odtud pomalu dojede k fjordu Milford Sound.
Milford Sound je největším novozélandským přírodním klenotem. Veřejnosti se naplno zpřístupnil roku 1954, kdy byl oficiálně zprovozněn Homerův tunel. Od té doby sem proudí procesí poutníků z celého světa. Ze všech novozélandských fjordů je s délkou 17 km sice nejmenší, zato však nejkrásnější. Jeho dominantou je hora Mitre Peak, která vystupuje přímo od mořské hladiny až do výšky 1683 m. Mohutnost vodopádu Stirling Falls padajícího do hloubky 155 m zaniká v kontrastu s výškou okolních hor. Milford Sound se nachází na jednom z nejdeštivějších míst na světě. Mohutné přívaly sladké vody, která se cestou do moře obarví tříslovinami a dalšími látkami z lesního podloží dohněda, zde způsobují zvláštní jev. Sladká voda se ve fjordu smísí s mořskou jen část…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Nový Zéland