Černá Hora má pět národních parků, které dohromady pokrývají asi desetinu jejího území. Dvěma největším, Durmitoru a Skadarskému jezeru, jsou v tomto čísle věnovány samostatné články. Nádhernou přírodu, především hory, lesy, jezera či kaňony, ale v některých případech též významné kulturní dědictví nabízejí i tři menší parky.

Lovćen
„Lidé, já jsem buď v ráji, nebo na měsíci“ zvolal nadšeně Bernard Shaw, když vystoupal na masiv Lovćenu proslulý jedinečnými pohledy na boku Kotorskou i daleko na Jadran, za příznivých povětrnostních podmínek až do Itálie.

Masiv Lovćenu majestátně se zvedající do téměř dvoukilometrové výšky má pro Černohorce mimořádný význam, podobně jako pro Řeky Olymp. Národní park Lovćen v těsné blízkosti někdejšího hlavního města černohorského království Cetinje i středověkého přístavu Kotor není jen mimořádně hodnotným přírodním územím, ale i místem úzce spjatým s historií země.

Když jsme se v roce 1982 poprvé vyšplhali „cestou necestou“ na nejvyšší vrchol Lovćenu Štirovnik (1749 m n.m.), vyskočil z úkrytu 100 m pod vrcholem ozbrojený voják se samopalem. „Ruce vzhůru!“ a vedl nás kolem kasáren a radarových zařízení k vysoké televizní věži. Tam se na nás obořil důstojník tehdejší jugoslávské armády: „Pronikli jste do přísně střeženého vojenského prostoru. Na zákaz vstupu upozorňují v terénu rozmístěné výstražné tabule!“ „Žádnou jsme neviděli,“ namítl jsem. „Jste proruští špioni!“ vykřikoval důstojník opakovaně. „Normální lidé chodí po cestách!“

Přes hodinu nám trvalo vysvětlování všemi možnými jazyky, než se nám podařilo objasnit, že se Rusů obáváme stejně jako Jihoslované. Potom se vše začalo vyvíjet „po slovansku“. Civilní ředitel televizní věže vytáhl láhev rakije a obyvatelé izolovaného místa, kde se toho jinak asi moc nedělo, s námi popili na přátelství. Nakonec nás provedli po nejlepších vyhlídkových místech dodnes turistům zapovězeného Štirovniku.

Teď jsme po mnoha letech a za úplně jiné politické situace v národním parku Lovćen znovu, ale máme na programu jiný vrchol, asi nejnavštěvovanější v Černé Hoře – Jezerský vrch (Jezerski vrh, 1657 m n.m.), vápencovou homoli, kde si přál být po smrti…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Černá Hora