Mrakodrap
Termínem „sky-scraper“ se původně označovala trojúhelníková plachta na vrcholcích lodních stěžňů. Psával se s pomlčkou a znal ho mimo námořnickou branži málokdo. Když se na konci 19. stol. v Chicagu objevily první výškové budovy s ocelovou konstrukcí, začal se tento výraz používat právě pro ně. Nové slovo vešlo do povědomí lidí stejně rychle, jako se v Americe šířila technologie, kterou označovalo. Dorazila i do ústí řeky Hudson, kde leželo město, které si o podobnou architekturu přímo říkalo. Staveb označovaných jako skyscraper (mrakodrap) v něm dnes najdeme více než tři stovky.
Od sloučení v roce 1898 se New York skládá z pěti okresů označovaných výrazem boroughs. Čtyři z nich leží na ostrovech, jediný nejsevernější Bronx na pevnině. Vůbec nejvíce trpěl nedostatkem volného prostoru Manhattan. Na začátku 20. stol. byl zcela pokryt zástavbou a zdálo se, že už nemá, kam by expandoval. Využití rubaniny z nově vznikajícího metra přidalo jen nevelká území. Jediný rozměr, který se dal k rozšíření města využít, vedl kolmo nahoru. Jak to efektivně udělat, vymysleli architekti v Chicagu.
Tam byla v roce 1885 otevřena budova pojišťovny Home Insurance, jejíchž 10 pater poprvé nesl ocelový skelet obezděný cihlami. Architekt William Janney tak použil technologii, jež znamenala revoluční zlom ve výstavbě. Pravým průkopníkem výškových budov s ocelovým skeletem se pak stal bývalý Janneyův spolupracovník Louis Sullivan. V posledním desetiletí 19. stol. postavil v Chicagu, St. Louis a Buffalu tři stavby od deseti do šestnácti pater.
V New Yorku se nová technologie ujímala jen pomalu, to ale neznamenalo, že se tu zahálelo. V roce 1890 byla postavena téměř stometrová budova World Building, vystavěná kombinovanou stavební metodou, kde ocelová konstrukce byla použita pouze v interiéru, ale hlavním nosným prvkem byly zděné obvodové stěny. Ty však musely být až 2 m silné. Klasickou zděnou metodou byla postavena o čtyři léta později i budova Manhattan Life Insurance. Ta se s výškou 106 m stala nejvyšší budovou světa. Toto prvenství pak New Yorku patřilo nepřetržitě až do roku 1974, přičemž se v rekordní pozici vystřídalo celkem devět budov.
Jeden z prvních mrakodrapů s ocelovou kostrou vznikl na trojúhelníkové parcele mezi Broadwayí a 5. avenue v roce 1902. Kvůli svému zvláštnímu vzhledu získal přezdívku Žehlička (Flatiron Building). Často se charakterizuje jako ve své době nejvyšší budova světa, ale to je omyl, nešlo dokonce ani o nejvyšší budovu v New Yorku. Tou byla Park Row s 30 patry a taktéž ocelovou konstrukcí. V roce 1908 předstihlo budovu Park Row zděné hlavní sídlo firmy Singer, světoznámého výrobce šicích strojů, mající 47 pater. O rok později byla dokončena budova Metropolitan Life Insurance, zkráceně Met Life Tower, která měla jen o tři poschodí víc než Singer, ale nabízela mnohem více vnitřního prostoru, protože při její stavbě byla využita metoda obezděného ocelového skeletu. Stavba navržená podle vzoru kampanily v Benátkách a s pozlacenou kopulí lucerny na svém vrcholu držela rekord nejvyšší budovy světa čtyři roky.
V roce 1913 otevřel zakladatel sítě jednotkových obchodů F. M. Woolworth budovu, která převýšila Met Life o sedm poschodí a 28 m. Architekt Cass Gilbert tentokrát vyšel z novogotiky, jejíž svislé linie se pro návrh mrakodrapu výborně hodily. Stavbě se začalo přezdívat Chrám obchodu a dlouhých 17 let ji žádná jiná nepřekonala.
Největší souboj o nejvyšší budovu světa zaznamenal New York na přelomu 20. a 30. let 20. stol. Na adrese 40 Wall Street rostla budova banky Manhattan Company (dnes známá též jako Trump Building), která měla překonat Woolworth. Ve stejné době však zahájil automobilový magnát Walter Chrysler stavbu firemního mrakodrap…
Úplné znění článku naleznete zde