Nové Město pražské

Založení Nového Města pražského patří mezi koncepční opatření Karla IV., která měla vést k upevnění a povznesení Českého království, jeho Koruny a hlavního města v kontextu Svaté říše římské. Svou velikostí, významem a reprezentativností se Praha neměla jen vyrovnat předním evropským velkoměstům, nýbrž je měla předčit. Karel si své město představoval jako nový Jeruzalém či ještě lépe Řím. Snad proto je Karlovo náměstí – někdejší Dobytčí trh – se svými osmi hektary rozměrnější než Svatopetrské náměstí v Římě. Vprostřed náměstí Karel asi původně zamýšlel vybudovat klášterní chrám, jenž by uchovával říšské korunovační klenoty, roucha a svaté ostatky, které se mu podařilo v roce 1350 získat od stoupenců Ludvíka Bavora. O Květné neděli byly svaté relikvie slavnostně uvítány na Vyšehradě a následně vystaveny na Novém Městě pražském. Karel se nakonec rozhodl poklad uchovávat na Karlštejně. Na Dobytčím trhu ale vznikla dřevěná stavba, kde se o zvláštním svátku říšské klenoty a relikvie každoročně vystavovaly. Přitahovaly davy poutníků, kteří zde mohli získat odpustky a zvláštní poutnický odznak. Za vlády Václava IV. byla ostatková věž nahrazena kamennou kaplí Božího těla, jež později patřila univerzitě.
Karlovy ambiciózní ideje odrážel také velkorysý prostorový plán. Nové Město zaujímalo plochu o 360 ha, se Starým Městem celkem 490 ha. Pro srovnání, pařížské hradby vybudované Karlovým synovcem Karlem V. chránily 438 ha. Kromě určité velkoleposti a populačního optimismu hrály roli i strategické faktory jako tvářnost krajiny a potřeba ochránit již existující předměstí. Celý komplex opevněných pražských měst a hradů se rozkládal dokonce na území přesahujícím 645 ha! Větší rozlohu měly v Evropě jen antické metropole Konstantinopol a Řím. Ve střední Evropě neměla Praha již vůbec žádnou konkurenci. Se 40 000 obyvateli byla karlovská Praha jediným velkoměstem na východ od Rýna a severně od Alp…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2016

Shopping Cart