Lesbos ležící v severovýchodní části Egejského moře nedaleko tureckého pobřeží je svou rozlohou 1630 km² a délkou pobřeží 320 km třetím největším ostrovem Řecka a osmým největším ostrovem Středomoří. Podle jednoho mýtu byl jeho prvním králem Makaras, syn boha slunce Hélia. Jméno dal ostrovu Lesbos, syn reka Lapitha, který se oženil s Makarovou dcerou Mithymnou.

Dnes si však pod tímto jménem většina lidí představí, díky jedné z nejvýznamnějších představitelek klasické řecké lyriky Sapfó, homosexuálně orientovanou ženu. Sapfó žila na ostrově v 6. stol. př. n. l. a shromáždila kolem sebe skupinu mladých žen, které vyučovala poezii, hudbě, zpěvu a tanci. Mnoho jejích veršů a písní vypráví o kráse ženského těla a lásce mezi ženami. Její sexuální orientace je ale nejasná, kolem roku 570 př. n. l. se údajně vrhla kvůli neopětované lásce mladíka Faóna ze skály. Ať už jsou pověsti o její homosexualitě pravdivé či ne, ostrov se stal oblíbeným cílem lesbiček. Míří především do Eresu na západě ostrova, kde se Sapfó narodila. Láska má mnoho podob, a i když na lesbických vztazích není nic špatného, obyvatelé Lesbu nejsou dvojím významem jména příliš nadšeni. Proto mnozí z nich svůj ostrov nazývají raději Mytilini, podle jména hlavního města.

Lesbos je ale stejně jako další řecké ostrovy vyhledáván především turisty jezdícími za sluncem, koupáním v moři a památkami. Vedle nich ale existuje ještě další početná skupina návštěvníků, jejichž cílem je přírodní bohatství ostrova, na prvním místě ptáci. Bohatství avifauny Lesbu je dáno tím, že leží v blízkosti pevniny, na význačné migrační cestě. Pro táhnoucí ptáky jsou magnetem především mokřady podél zálivů zasahujících hluboko do nitra ostrova. Mělké zálivy, do nichž ústí několik řek s periodickým či celoročním průtokem, jsou obklopeny pestrou mozaikou různých typů mokřadů, od sladkovodních přes brakické až k mělčinám mořského zálivu. Mokřady s jejich obrovskou biologickou produkti…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Řecké ostrovy