Ostrov Vancouver - chodník deštným lesem

Vancouver – ostrov lesů a bouří

Vancouver patří svou rozlohou až na 11. místo mezi kanadskými ostrovy. Přesto je největším ostrovem pacifického pobřeží obou Amerik. Na rozdíl od svých větších kolegů, jejichž podstatná část leží v Arktidě, těší se Vancouver z mnohem příjemnějšího klimatu. Přítomnost vodních mas Tichého oceánu, bohaté srážky a malé teplotní výkyvy z něj činí jednu velkou zelenou zahradu. Na její návětrné straně se rozkládá jen málo narušený deštný les mírného pásma, zatímco východní strana je oblíbenou rezidenční oblastí parkového charakteru. Bydlet na tomto ostrově je snem mnoha milovníků přírody. Kromě toho je ostrov vyhledávaným rekreačním cílem především pro obyvatele rozsáhlé vancouverské aglomerace. Bez ohledu na roční dobu se hodí na delší dovolenou i na perfektní víkend.

Už sama plavba z pevniny je pro suchozemce zážitek. Nejfrekventovanější přívoz mezi přístavy Tsawwassen a Swartz Bay proplouvá mezi mnoha skalnatými ostrovy a ostrůvky a při troše štěstí lze během cesty zahlédnout hejna plískavic či kosatek. Trajekty na této trase vyplouvají každou hodinu. Jedním z důvodů rušného provozu je skutečnost, že na jihovýchodním cípu ostrova, asi 30 km od Swartz Bay, leží hlavní město Britské Kolumbie Victoria.

Biosférický rezervace Clayoquot Sound u Vancouveru
Butchartovy zahrady ve starém lomu nabízejí
úchvatné pohledy

Důvody, proč je hlavním městem devadesátitisícová Victoria a nikoliv více než půlmilionový Vancouver na protilehlé pevnině, jsou vesměs historické. V roce 1843, kdy byla založena opevněná stanice Společnosti Hudsonova zálivu Fort Victoria, město Vancouver neexistovalo. Neexistovalo ještě ani v roce 1862, kdy se Victorie stala městem a také správním centrem nové kolonie. A v roce 1871, kdy se Britská Kolumbie přidružila ke Kanadské konfederaci a ve Victorii začaly vznikat první parlamentní budovy, byl na místě dnešního Vancouveru jen shluk chatrčí a několika pil.

Hlavní město provincie se svým okolím patří dnes k nejlidnatějším částem ostrova. Žije tam více než polovina z jeho zhruba 775 000 obyvatel. Na trvalém růstu této aglomerace má kromě dostupnosti správních institucí svůj podíl i velmi příjemné klima. Dobrodiním Pacifiku jsou malé teplotní rozdíly, a tedy relativně příjemné zimy, zatímco srážky přicházející od oceánu zčásti zachytává nedaleké pohoří Olympic. Město má velké množství zelených ploch, což mu vysloužilo přezdívku Garden City – Zahradní město. Navíc městská rada zdobí každé léto sloupy veřejného osvětlení květinovými koši, kterých je celkem 1350. Obrázky takto vyzdobeného centra města jsou typickým poznávacím znakem Victorie.

Kosatk u pobřeží ostrova Vancouver
Nejpopulárnějšími obyvateli zdejších vod jsou dravé kosatky

Samotné centrum není velké. Rozkládá se kolem Vnitřního přístavu a vévodí mu kromě parlamentních budov také impozantní stavba hotelu Empress. Ikonický hotel, který se stal symbolem města, pochází z počátku 20. stol. a jeho cihlová fasáda dobře ladí s celkovou britskou atmosférou města. Říká se, že Victorie je „nejbritštější“ město v celé Kanadě, k čemuž přispívá i hlavní hotelová atrakce – tradiční „odpolední čaj o páté“. Servírování čaje ve viktoriánském stylu s okurkovými sendviči a čajovými koláčky je dnes spíše pastí na turisty než opravdovým pohoštěním. Alespoň cena – 75 kanadských dolarů na osobu – tomu hodně nasvědčuje. Pokud někomu podobné akcd nevyhovují, účastnit se nemusí, britský duch je zastoupen i při procházce po nábřeží. Třeba dudákem v kiltu, který tu, daleko od skotské Vysočiny, vyhrává tradiční skotské hity.

Butchartovy zahrady (Butchart Gardens) ve Vancouveru
Butchartovy zahrady ve starém lomu nabízejí úchvatné pohledy

Zahrady, totemy a fjordy
Okolí Victorie stojí rozhodně za zhlédnutí. Parky na mořském pobřeží nabízejí nezapomenutelné vyhlídky na úžinu Juan de Fucca s panoramatem pohoří Olympic na americké straně. Focení u nultého kilometru transkanadské dálnice je téměř povinné, zatímco návštěva staré pevnosti Fort Rodd s nejstarším kanadským majákem na pacifickém pobřeží je spíše pro fandy národní historie. Opravdovou lahůdkou jsou Butchart Gardens – zahrady zasazené do starého vápencového lomu.

Majitel cementárny Robert Butchart přetvořil se svou ženou Jennie v první třetině 20. stol. vytěžený lom a jeho okolí v dnešní největší atrakci ve Victorii. Italská, růžová a japonská zahrada se sochařskými doplňky a voliérami na celkové ploše 22 ha přilákají každým rokem, především na jaře a v létě, více než milion turist…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Kanada

Vancouver