6 2018 Kanada 2

Paci cké pobřeží Kanady je mimořádně členité. S celkovou délkou neuvěřitelných 40 000km je prakticky stejně dlouhé jako rovník. Nesčetné průlivy, zátoky a fjordy si svou krásou nezadají s norským pobřežím, a tak není divu, že jsou cílem tras výletních lodí, obvykle vyplouvajících z Vancouveru a směřujících až na americkou Aljašku, i několika pravidelných linek společnosti BC Ferries. Na rozdíl od Norska má ovšem kanadské pobřeží ještě malebnější pozadí, protože hory, které ho lemují, jsou vyšší. Během plavby se tak navíc naskýtá pohled na zaledněné štíty a sestupující ledovcové splazy…

Niagarské vodopády se všeobecně považují za atrakci USA, ale skutečnost je taková, že na jejich straně leží pouze dva menší vodopády – Americký a Nevěstin závoj. Hlavní vodopád, zvaný Podkovovitý, leží téměř celý na kanadském území a protéká jím 90 % veškeré vody. I s přihlédnutím k tomu, že z kanadského břehu je mnohem hezčí výhled, bychom měli hovořit především o přírodní památce kanadské. To ostatně rozhodli už turisté, kterých na kanadskou stranu jezdí o třetinu více než na americkou, zhruba 12 milionů ročně…

Původní obyvatelé jí říkali Yuh-hai-has-kun – hora Spirálové cesty. Mělo to patrně korespondovat s bohatě vrstveným masivem jejího vrcholu. Přistěhovalci z Evropy nazvali horu Mount Robson, ale neví se, podle kterého pana Robsona. Jde o nejvyšší horu kanadských Skalistých hor a druhý nejvyšší vrchol v provincii Britská Kolumbie. Díky mnoha horizontálním vrstvám a mohutnému vzezření je nezaměnitelná. Ovšem jen pro ty, kteří měli to štěstí ji spatřit. Mt. Robson je totiž cudná hora. Velmi často se skrývá v mracích, a tak si vysloužila i další jméno – Cloud Cap Montain, hora Oblačné čepice…

Vancouver patří svou rozlohou až na 11. místo mezi kanadskými ostrovy. Přesto je největším ostrovem pacifického pobřeží obou Amerik. Na rozdíl od svých větších kolegů, jejichž podstatná část leží v Arktidě, těší se Vancouver z mnohem příjemnějšího klimatu. Přítomnost vodních mas Tichého oceánu, bohaté srážky a malé teplotní výkyvy z něj činí jednu velkou zelenou zahradu. Na její návětrné straně se rozkládá jen málo narušený deštný les mírného pásma, zatímco východní strana je oblíbenou rezidenční oblastí parkového charakteru. Bydlet na tomto ostrově je snem mnoha milovníků přírody. Kromě toho je ostrov vyhledávaným rekreačním cílem především pro obyvatele rozsáhlé vancouverské aglomerace. Bez ohledu na roční dobu se hodí na delší dovolenou i na perfektní víkend…

Hřebeny hor kanadského Západu patří k oblíbeným oblastem, kam mnoho lidí přijíždí za poznáním a rekreací. Komu není líto námahy a vzdálí se od rušných komunikací a center, může být odměněn setkáním se zvířecími obyvateli vysokohorských svahů a skal, kteří by se zjednodušené dali označit jako ovce a kozy. Nejde však o chovatelské výrazy, nýbrž o divoká zvířata, která od nepaměti putují po zdejších pohořích a svému drsnému a nepřívětivému prostředí jsou velmi dobře přizpůsobena…

Mezi Skalistými horami a Pobřežním pohořím se v kanadské provincii Britská Kolumbie rozkládá několik prastarých horských hřbetů, které nesou společné označení Kolumbijský masiv. Jedním z nich jsou Selkirkovy hory. Z obou stran je od ostatních hřebenů odděluje údolí řeky Kolumbie, která tu teče nejdříve na sever, aby se pak stočila velkým obloukem opět na jih. Obě hlavní transkontinentální komunikace, dálnice č. 1 a železnice, tu procházejí jediným sjízdným průsmykem, který protíná horský hřbet mezi tímto obloukem a kanadskou hranicí. Jmenuje se podle svého objevitele, ale v podvědomí zasvěcených figuruje především jako průsmyk s největším počtem lavin v Kanadě…

Když Jaques Cartier při svém marném hledání Severozápadního průlivu objevil novou zemi, zdálo se, že nehostinný kontinent nemá nic, co by nabídl pro obchod s Evropou. Nebylo zde koření, vzácné kovy ani drahé diamanty. Na cestovatele čekala neproniknutelná divočina, ve které se pohybovali ne vždy přátelští indiáni. Ze svých cest ale přivezl Cartier také několik bobřích kožešin, které přivedly k nadšení francouzské kloboučníky. V 16. stol. totiž začala zvýšená poptávka po kloboucích rapidně snižovat počet evropských bobrů. Chlupy z kožešin jejich kanadských bratránků se osvědčily jako skvělý materiál na výrobu kloboukové plsti, a tak se ukázalo, že nový kontinent možná staré Evropě přece jen něco nabídne…

Lidé se nedočkavě tísní na přístavním můstku, aby vstoupili na loď co nejdříve a obsadili místa s nejlepší vyhlídkou. Konečně lodníci otvírají branku a zástup turistů zaplavuje paluby výletní lodi. Na poslední chvíli přijíždí zájezdní autobus a početná skupina Asiatů zaplňuje zbývající volná místa. Pak lodníci branku zavírají a zahazují uvazovací lana. Krátké zahoukání a loď vyplouvá. U stolečku nedaleko přístavu sedí skupinka postarších místních důchodců, kteří se baví mezi sebou a na houkání nereagují. Lodí, jako je naše, vyplouvá z přístavu několik denně. Městečko Gananoque je totiž hlavní branou do oblasti Tisíce ostrovů…