Jeden z nejhezčích pohledů na město na Bosporu se nabízí z lodě. Plout mezi Evropou a Asií je samo o sobě jedinečným zážitkem, navíc s možností vcítit se do historie i současnosti tohoto megaměsta s jeho starým imperiálním leskem i modernitou, jak je ilustrují stavby na jednom či druhém břehu.
Naše plavba mezi kontinenty začíná v Eminönü, nábřežní čtvrti u ústí Zlatého rohu do Bosporu, a vede do Anadolukavaği na asijské straně, kde je poslední bosporské molo před pobřežím Černého moře. Od Eminönü míříme nejprve k městským obvodům Üsküdar a Kadıköy na anatolském břehu. Üsküdar býval sídlem různých islámských náboženských center. Hned u přístaviště nás vítá Sinânova mešita Mihrimah Sultan z let 1562–1565 a pobřežní promenáda vede k dalším dvěma jeho mešitám. V roce 1581 dokončil mešitu pro vezíra Şemsi Ahmet Pašu a v roce 1583 mešitu Atik Valide pro Nurbanu, hlavní manželku sultána Selîma II. a matku sultána Murâda III. Její küllîye je druhým největším Sinânovým komplexem v Istanbulu hned po Sûleymânyi a vlastně i jeho posledním velkým dílem.
Kadıköy, antický Chalcedon, je dnes rušným obchodním a dopravním centrem známým také svými živými promenádami podél břehu Bosporu. Hlavní tepnou Kadiköy a nejlepší obchodní adresou na anatolské straně Istanbulu je 6 km dlouhá Bagdádská třída lemovaná luxusními butiky, značkovými obchody, módními kavárnami, bary a restauracemi – všechno je „in“ a „high end“! Až francouzským středomořským šarmem zato působí pobřežní čtvrť Moda.
Nedaleko slavného nádraží Haydarpaşa, symbolu proslulé německo-turecké Bagdádské dráhy, odkud v letech 1930–1972 vyjížděl jako prodloužení trasy Orient Expressu proslulý Taurus-Express do Bagdádu a které je v současnosti uzavřeno kvůli rekonstrukci, ústí na asijské straně železniční tunel pod Bosporem otevřený roku 2013. Tunelem dlouhým 1,4 km jezdí příměstské vlaky projektu Marmaray, o kterých se předpokládá, že po dokončení celého projektu přepraví až 1,5 milionu cestujících denně.
Naše loď nabírá opět kurz směrem k Evropě, kde se před námi objevují břehy čtvrti Tophane. Bosporské pobřeží mezi Galatským mostem a Tophane s přístavem Karaköy hrálo ve vývoji Istanbulu důležitou roli. Už za byzantských dob, zejména však po dobytí Konstantinopole, se zde usazovali řečtí, italští, arménští a židovští obchodníci a další nemuslimové. Na pobřeží tu vznikaly (a zanikaly) mola, doky, špýchary, výrobní podniky, banky, komerční a rejdařské společnosti. Po pěti stoletích vývoje i stagnace zde dochází od začátku 21. stol. k revitalizaci a transformaci. Novou ikonou historického přístavu je areál Galataport, třpytící se megacentrum uměleckého, kulturního a zábavního života, které se táhne v délce 1,2 km podél staré přístavní čtvrti Karaköy. Hypermoderní architektura nového nábřeží s množstvím oceli, betonu a skla spojuje dohromady plavbu, konzum a kulturu. Komplex zahrnuje jedinečný podzemní terminál výletních lodí, luxusní hotel, nespočet obchodů a restaurací, ale třeba také Istanbulské muzeum moderního umění, jehož budovu navrhl slavný architekt Renzo Piano. Luxusní je odtud i výhled na majestátní krásu historického poloostrova s Hagií Sofií, Modrou mešitou a palácem Topkapı. Galataport přivítá ročně přibližně 25 milionů návštěvníků, z toho 7 milionů zahraničních turistů, z nichž přibližně 1,5 milionu připluje na výletních lodích.
Další část evropského pobřeží už leží v městském obvodu Beşiktaş. V polovině 19. stol. tu vznikly okázalé a rozmařile zařízené rezidence posledních sultánů – Yıldız, Çırağan a jako vyvrcholení tohoto vývoje Dolmabahçe. Hned za ním připomíná Námořní muzeum a další památníky na nábřeží slávu osmanského námořnictví. Monumentální hrobku korzára a později velkoadmirála Chajruddína Barbarossy postavil Sinân v roce 1541, ještě před jeho smrtí, pomník vedle ní vznikl k 400. výročí úmrtí Barbarossy v roce 1946. Tradičním rituálem před vyplutím do války se stala návštěva námořních velitelů u hrobky a jejich modlitba v naproti stojící mešitě, kterou postavil opět Miʼmar Sinân pro svého jmenovce, velkoadmirála Sinâna Pašu, v letech 1554–1556.
Když mineme tento námořní park, spatříme palác Çırağan, dnes Palace Hotel Kempinski, jeden z nejluxusnějších istanbulských hotelů. Ve svahu nad ním se rozkládá nádherný park Yıldız s dalším sultánským pal…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Istanbul