Ke značné rozmanitosti reliéfu Českého ráje přispívá i několik set jeskyní, z nichž však naprostá většina má podobu nevelkých skalních dutin utvářených v pískovcových masivech hlavně pseudokrasovými modelačními procesy. Rozlehlejších jeskyní tohoto typu, s chodbami dlouhými alespoň desítky metrů, se ve zdejších pískovcích vyvinulo jen několik, žádná se ale velikostí nemůže měřit se dvěma jeskynními systémy, které na území geoparku vznikly v horninách podléhajících krasovění.
Pojďme teď do tří největších a zároveň i nejznámějších jeskyní krátce nahlédnout. Největší „pískovcová“ jeskyně Českého ráje se nachází v Klokočských skalách, a pokud půjdete od Klokočských průchodů po žluté značce Zeleným dolem k Turnova, nemůžete ji minout – její tmavý vstupní otvor zeje ve svahu jen pár metrů od cesty. Své jméno Postojna údajně dostala podle světoznámé Postojnske Jamy ve Slovinsku, kdysi však vešla ve známost i pod názvem Amerika. Jeskyně bývala vyhledávaným turistickým cílem již na počátku minulého století a dodnes je volně přístupná. Jestliže si ji ale budete chtít prohlédnout, měli byste mít s sebou svítilnu, jinak toho moc neuvidíte. Úzký vchod leží nízko u země, takže protáhnout se dovnitř není úplně snadné, nicméně hned za vchodem se už můžete znovu napřímit, protože jeskyně se tu rozšiřuje hned do nejrozlehlejší prostory, tzv. Velké síně. Ta má nepravidelný půdorys – v nejširším místě měří 16 a v nejdelším zhruba 18 m. Dále pak vede ještě hlouběji do skalního masivu křivolaká chodba, jež se postupně zužuje a vytrácí. Podle nejčastěji uváděných údajů celková délka chodeb dosahuje 75 m.
I když Postojna postrádá vnitřní výzdobu (jak ostatně bývá v pseudokrasových jeskyních téměř pravidlem), její prohlídka není bez zajímavosti – třeba i proto, že tady byly nalezeny úlomky keramiky datované do mladší doby bronzové. První výzkumy zde prováděl ještě jako student Lumír Jisl, náš přední archeolog a orientalista, který v poválečných letech v jiné jeskyni nedaleko Postojny dokonce objevil kamenné nástroje z období středního paleolitu, staré okolo 50 000 let. Jeskyně dnes nese jeho jméno, veřejnosti je však nepřístupná. V souvislosti s archeologií stojí za zmínku, že do dnešní doby už v Českém ráji vydalo nálezy různého stáří na půldruhého sta jeskyní a skalních převisů.
K pseudokrasu se ještě donedávna počítal i Ondříkovický podzemní systém v úd…