Historickou hodnotu druhého nejstaršího města země si finské úřady uvědomovaly již v 19. století. Další rozvoj Porvoo proto plánovaly tak, aby se nová výstavba nijak výrazně nedotkla středověkého jádra. A již tenkrát do Porvoo cestovali lidé až z Helsinek, aby navštívili zdejší kavárny a restaurace proslulé svým originálním stylem.
Po Turku nejstarší město země leží na pobřeží Finského zálivu, asi 50 km od Helsinek. Je jedním z šesti středověkých finských měst, založeno bylo roku 1346 na břehu stejnojmenné řeky jako důležité obchodní středisko. Známé je hlavně svými starými dřevěnými domky a přístavními sklady, které byly postaveny na břehu řeky a sloužily k uložení zboží při jeho překládce. Jsou natřeny na červeno, původně se tak stalo v druhé polovině 18. stol. na počest návštěvy švédského krále Gustava III. Díky těmto pozoruhodným malebným domkům při řece, dřevěným stavením a uličkám dlážděným velkými nestejnoměrnými balvany patří staré Porvoo mezi nejhezčí místa ve Finsku.
Dominantou Starého města je středověká katedrála se samostatně stojící zvonicí, postavená v letech 1414–1418. V minulosti několikrát vyhořela, vypálili ji Dánové, několikrát Rusové a naposledy hořela v roce 2006 po útoku žháře. Propadla se při tom střecha, oheň ale naštěstí neponičil vnitřní prostory, a tak mohla být po dvouleté rekonstrukci opět otevřena. Katedrálu využívá finská evangelická luteránská církev. V budově radnice sídlí Historické muzeum Porvoo, které vystavuje starý nábytek, textil, sklo, porcelán, hračky a další předměty a seznamuje s dějinami města. Když Švédsko ztratilo ve prospěch Ruska roku 1721 finské město Vyborg, muselo se biskupství přesunout do Porvoo, jež bylo v té době druhým největším městem ve Finsku. Dodnes je sídlem švédsky mluvící diecéze. Nejvýznamnější okamžik v historii připadá na rok 1809, kdy byl v sále radnice ustanoven finský sněm a car Alexandr I. potvrdil novou finskou ústavu a postavení Finska jako autonomního velkovévodství v ruské říši. Město má také Muzeum hraček, které je se sbírkou 800 panenek největším svého druhu v zemi.
Půvabné Porvoo již mnoho staletí přitahuje a inspiruje finské umělce, zvláště malíře. Ve městě žil až do své smrti národní básník Johan Ludvig Runeberg. Jeho velký dřevěný, žlutě natřený dům a zahrada jsou udržovány v podobě, jakou měly v 19. stol. K postavě básníka patří neodmyslitelně Runebergovy dortíčky, jež nabízejí zdejší kavárny. Podle legendy Runeberg jedl kulaté zákusky s džemem na vrchní straně každý den k snídani. Jeho žena Fredrika do nich údajně přidávala z šetrnosti chlebovou strouhanku, která je nezbytnou součástí dnešního receptu. V létě se Porvoo stává cílem výletů obyvatel Helsinek a turistů. Procházejí svažitými uličkami na vrchu Porvoonjoki a zastavují se v obchůdcích s řemeslnými výrobky, v galeriích, restauracích a kavárnách. Spojení s finskou metropolí po dálnici je velmi rychlé. Delší, zato mnohem romantičtější je v létě plavba parníkem po moři a do ústí řeky Porvoo nebo jízda historickým parním vlakem.