„Milovaná, nevěděli jsme, že ve čtvrtek je svátek, tedy nepřeložíme to na pátek? Je to přece lepší: pátek v 1/2 4 u Koruny…“ měnil 18. června 1919 slavný pražský spisovatel Franz Kafka datum schůzky s Julii Wohryzkovou. Dopis, který loni v aukci získal Památník národního písemnictví v Praze, je vzácný nejen proto, že je jediným známým Kafkovým psaním jeho tehdejší snoubence, ale také formou zaslání – potrubní poštou.
V Praze fungovala potrubní pošta od roku 1887 pro přepravu telegramů mezi několika poštovními úřady, od roku 1899 pak i k doručování listovních zásilek. Lidé ofrankované a zalepené obálky, tzv. poštovní zálepky, vhazovali do speciálních modro-červených schránek vybíraných každých dvacet minut nebo podávali přímo na poštovních úřadech napojených na potrubní poštu. Obsluha je vložila do pouzdra, jež pak stlačený vzduch dopravil podzemními kanály do cílové stanice na poštovním úřadu, odkud poslíčci zásilky roznášeli adresátům. Doba doručení se pohybovala kolem dvou hodin.
Na princip potrubní pošty přišel francouzský fyzik Denis Papin, jenž se zabýval využitím tlakového efektu páry. Výsledkem byl nejen známý hrnec pojmenovaný po svém vynálezci, ale především objev nového způsobu využití tlakové energie. Potřebný tlak v potrubí vytvářely kompresory poháněné elektromotory, rozmístěné na trasách v tříkilometrových vzdálenostech. V Praze byly použity ocelové trubky s vnitřním průměrem 65 mm a hliníková pouzdra o vnějším průměru 50 mm, dlouhá 215 mm, na konci opatřená koženými, později plastovými těsnícími kroužky.
Ústředí bylo v budově hlavní pošty v Jindřišské ulici, kde úředníci vedli evidenci všech zásilek a překládali je mezi jednotlivými trasami, jež se odtud hvězdicovitě v pěti směrech rozbíhaly k pobočkám. Potrubí, uložené jen asi jeden metr pod povrchem chodníků, cestou překonává i tři pražské mosty – Legií, Mánesův a Hlávkův. Síť se postupně rozšířila na přibližně 60 km. Kromě poštovních úřadů měly stanice potrubní pošty také některé instituce, banky a podniky.
Veřejnosti sloužila potrubní pošta až do roku 1945, pak ji využívaly už jen instituce – pošta a další firmy, kterých ještě na konci 90. let bylo více než dvacet. Povodně v roce 2002 potrubní poštu značně poničily, největší škody způsobily ve strojovnách. Společnost Telefónica O2, která potrubní poštu vlastní, systém postupně opravuje a konzervuje, není ale jisté, zda tato technická rarita bude někdy alespoň částečně znovu fungovat. Neznamená to však, že je tento systém obecně minulostí. Levnou a spolehlivou přepravu nejrůznějších zásilek potrubím používají například nemocnice v Motole a na Karlově náměstí. Mezi jednotlivými odděleními nemocnice přepravuje rentgenové snímky, operační dokumenty i vzorky krve.
Další články z vydání o pražských technických památkách zde