Ženevské jezero

75 

vydání: duben 2020

Na švýcarské straně Ženevského jezera najdou turisté prakticky všechno, nač si vzpomenou. Relaxaci u vody, nejlépe se sklenkou vína ze zdejších proslavených vinic v ruce, romantické plavby historickými parníky, zajímavá interaktivní muzea, historické památky, stopy slavných osobností, nádherné výhledy, hory i s ledovcem, turistické stezky, kulinární speciality – stačí si jen vybrat.
Ženesvké jezero

 

Ženevské jezero

Na švýcarské straně Ženevského jezera najdou turisté prakticky všechno, nač si vzpomenou. Relaxaci u vody, nejlépe se sklenkou vína ze zdejších proslavených vinic v ruce, romantické plavby historickými parníky, zajímavá interaktivní muzea, historické památky, stopy slavných osobností, nádherné výhledy, hory i s ledovcem, turistické stezky, kulinární speciality – stačí si jen vybrat.

Idylický sobotní podvečer na nábřeží ve Vevey. Slunce zvolna klesá k obzoru a dodává zlatavý nádech všemu kolem. Lidé posedávají na lavičkách, u stolečků kaváren pod širým nebem, na nizoučké zídce oddělující chodník od kamenného vlnolamu i na sedačkách nečekaně rozmístěných napevno právě mezi těmito kameny, procházejí se, prodejci na bleším trhu začínají balit své neprodané zboží, těžko vymyslet poklidnější a mírumilovnější atmosféru. Když se najednou v dálce objeví krásná historická kolesová loď Vevey a každou minutou se na své cestě do zdejšího přístaviště zvětšuje, začíná se idyla povážlivě blížit kýči. A když se otočíte proti zapadajícímu slunci, spatříte oranžové nebe s trochou bělošedých mraků, zlatě se třpytící hladinu s letícím rackem nad ní a temné siluety dalších dvou krasavců, kolesových parníků La Suisse a Simplon.

Dokážete si představit, že by tuhle líně rozkošnickou atmosféru, tuhle prostou, přesto ale tak rafinovanou krásu mohly vmžiku nenávratně zničit obří vlny tsunami? Na první pohled bláznivá otázka má reálné opodstatnění: Před 1457 lety na Ženevském jezeře obrovské tsunami opravdu řádily. Shodli se na tom dokonce hned dva současníci – biskup Řehoř z Toursu, autor desetidílné kroniky Historia Francorum (v češtině jako O boji králů a údělu spravedlivých: Kronika Franků), a biskup Marius z Avenches, autor díla jednoduše nazývaného Kronika. Prvotním impulsem k dávné katastrofě byl masivní sesuv půdy kdesi u ústí řeky Rhôny do jezera na jeho východním konci, v místě tehdy zvaném Tauredunum, které bylo zcela zničeno, následovaný zhroucením vrstvy sedimentů na dně jezera, jež se stalo bezprostřední příčinou vzniku tsunami. Podle současných modelů dosáhla vlna, na počátku snad až 16 m vysoká, během 15 minut při výšce 13 m oblasti dnešního Lausanne a za 70 minut doputovala, stále ještě 8 m vysoká, na opačný, západní konec jezera do míst dnešní Ženevy.

Předchozí řádky neměly rozhodně nikoho vystrašit, pravděpodobnost opakování podobného děje v současnosti je minimální. Berme ho jako zajímavou kuriozitu a doklad o nevyzpytatelnosti přírodních dějů a sil. V této souvislosti přidejme ještě jednu čistě geografickou informaci. Ženevské jezero patří k těm uzavřeným vodním útvarům, na nichž čas od času vznikají v důsledku např. náhlé rychlé změny tlaku vzduchu nebo prudkých nárazů větru vanoucího z hor, mnohdy však i bez zjevné příčiny, tzv. stojaté vlny neboli seiches, což je celosvětově používaný termín, který vznikl právě tady. Propagoval ho švýcarský hydrolog François-Alphonse Forel, který v roce 1890 jako první vědecky popsal mechanismus působení těchto vln právě v Ženevském jezeře.

Ženevské jezero je s rozlohou 580 km2 největším alpským jezerem a zároveň se k němu coby největšímu jezeru na svém území hlásí obě země, jež se o ně dělí, tedy Švýcarsko i Francie. Jezero má srpkovitý tvar a je orientováno v západovýchodním směru. Švýcarsku patří trochu větší část (59,5 % – celé severní pobřeží a malé části jižního na východním i západním konci jezera), o kterou se dělí tři kantony. Zdaleka nejvíce území patří kantonu Vaud, na západní straně jezera leží kanton Ženeva a kousek pobřeží na jihovýchodě spadá do kantonu Valais (o tomto kantonu vyšlo samostatné číslo pod jeho německým jménem Wallis – ZS 4/2013). Francouzská část, většina jižního pobřeží, leží v departementu Horní Savojsko, kam jsme čtenáře zavedli v čísle věnovaném regionu Rhôna-Alpy (ZS 2/2008).

Oblast kolem Ženevského jezera patří k frankofonní části Švýcarska. Kanton Valais/Wallis je dvojjazyčný, ale v jeho západní části přiléhající k jezeru se mluví francouzsky. V této souvislosti je zajímavé rozdílné pojmenování jezera v různých jazycích. Zatímco v němčině jde stejně jako třeba v angličtině nebo češtině o Ženevské jezero, francouzské jméno používané už od 16. stol. zní Lac Léman. Slyšíme v něm zřetelnou ozvěnu antického pojmenování Lacus Lemanus, jež bylo založeno na keltských slovech lem a an, znamenajících „velká voda“ neboli jezero. Obyvatelé Ženevy ale jezeru říkali odedávna podle svého města a s tím, jak stoupal význam Ženevy v celoevropském měřítku, začalo se právě tohle toponymum překládat do jiných jazyků.

Ženevským jezerem protéká od východu k západu řeka Rhôna, která má největší podíl ze všech přítoků na jeho zásobování vodou (83 %). Objem vody v jezeře je tak velký, že při současných odtokových poměrech by jeho vyprázdnění trvalo 11,3 roku. Rhôna se do jezera vlévá u města Le Bouveret v kantonu Valais, přičemž hranice mezi kantony Valais a Vaud zde vede středem jejího koryta, a vytéká z něj v Ženevě. Celé jezero se dělí na tři části – východní se nazývá Haut Lac (Horní jezero), největší střední je Grand Lac (Velké jezero) a nápadně úzká západní část Petit Lac (Malé jezero). Podle švýcarského Federálního topografického úřadu patří jméno Lac de Genève (Ženevské jezero) pouze části Malého jezera, která leží uvnitř kantonu Ženeva.

Na každém velkém jezeře existuje lodní doprava a Ženevské jezero není po této stránce výjimkou. Zajišťuje ji společnost CGN, která existuje již od roku 1873 a své sídlo má v Lausanne. Vlastní samozřejmě i současné lodě, ale její obrovskou pýchou je flotila z období Belle Époque, kterou tvoří pět kolesových parníků a tři dieselelektrické kolesové lodě postavené v letech 1904–1926. Jde o nejprestižnější flotilu z této doby na světě a o parníku La Suisse z roku 1910, kompletně zrenovovaném o 99 let později, se říká, že je to nejkrásnější parník vůbec. Historické lodě obsluhují především mnohá místa na švýcarském pobřeží, ale občas se s některou z nich lze setkat i na trase mezi švýcarským Nyonem a francouzským Yvoire. Soudobými loděmi zajišťuje společnost rovněž velmi frekventované linky mezi Lausanne a francouzskými městy Évian a Thonon.

Turistický úřad kantonu Vaud propaguje region Ženevského jezera pod sloganem „Domov objevů“. Na následujících stránkách vám představíme spoustu pozoruhodných konkrétních míst na švýcarské straně Ženevského jezera i v jeho blízkém okolí – a tak vás zveme: Pojďte s námi objevovat.

Hmotnost 0.17 kg