Ženeva – centrum bank, hodinek i světové politiky

Převážně frankofonní dvousettisícová metropole stejnojmenného kantonu je po Curychu druhým největším městem Švýcarské konfederace. Kdysi dávno, ještě jako hlavní město kmene Allobrogů, ji dobyli Římané, byla sídelním městem burgundských králů, v 11. stol. se jako biskupství stala součástí Svaté říše římské, počátkem 16. stol. se měšťané z moci biskupů vymanili. V roce 1536 byly zakázány katolické bohoslužby a popularitu si získávala reformace, která se šířila z Německa a dnes tu má nedaleko katedrály, v historickém centru na levém břehu Rhôny, i své muzeum. Velkým zlomem byl příchod francouzského reformátora Jeana Calvina (Jana Kalvína), který pro město napsal novou ústavu. Ženeva se postupně stala azylem pro náboženské uprchlíky z celé Evropy. Kromě hodinářství a zlatnictví tu koncem 18. stol. kvetl i textilní průmysl, zvolna rostla i role města na mezinárodním poli. Ženevský rodák, humanista a podnikatel Henri Dunant, založil v roce 1863 Mezinárodní výbor červeného kříže, v letech 1920–1946 zde sídlila Společnost národů, předchůdkyně OSN…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2020