Jak už bylo řečeno v úvodním článku, Tenerife je světem, jenž vzhledem ke své rozloze udivuje neobyčejnou rozmanitostí, z čehož mimo jiné vyplývá, že dokáže uspokojit návštěvníky nejrůznějšího zaměření i nejrůznějších zájmů. A tak si tady přijdou na své dokonce i fandové historických záhad, pokud využijí možnost podívat se do Güímaru, osmnáctitisícového města na východě ostrova.

Když počátkem 90. let minulého století Thor Heyerdahl pobýval ve Střední Americe, dostal se k němu novinový článek pojednávající o zběžném archeologickém výzkumu skupiny několika stupňovitých staveb v severní čtvrti Güímaru. Tamní obyvatelé jejich původ a účel nijak neřešili, jednoduše je považovali za úpravu terénu, při níž našly uplatnění kameny vytahané z polí. Tak se to tehdy všude na ostrově běžně dělávalo.

Vědci s tímto vysvětlením vcelku souhlasili, neboť podle několika nálezů datovali vznik staveb do poloviny 19. stol. Když Heyerdahl zaujatý fotografiemi v článku zanedlouho Güímar navštívil, shledal u kamenných objektů s obdélníkovou základnou jistou podobnost s pyramidálními stavbami v jiných částech světa a nabyl přesvědčení, že by mohly podpořit jeho teorii o vzájemných kontaktech egyptských a amerických starověkých civilizací. S finanční dotací svého krajana a přítele rejdaře Freda Olsena (firma Fred Olsen dodnes provozuje trajekty mezi Kanárskými ostrovy) založil v roce 1992 nadaci FERCO (Foundation for Exploration and Research on Cultural Origin), pod jejíž hlavičkou pak započal s obnovou šesti objektů a současně s jejich detailnějším zkoumáním za spoluúčasti domácích vědců. O dva roky později se dokonce v Güímaru…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Tenerife