Rigu oficiálně založil biskup Albert v roce 1201, o 81 let později se stala členem hanzy. Historické centrum lotyšské metropole je od roku 1995 zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO. Největší město Pobaltí je proto právem pyšné na svou bohatou kosmopolitní historii, hledí ale sebevědomě do budoucnosti a turistům z celého světa má rozhodně co nabídnout.

Přestože centrum Rigy významně utrpělo za 2. sv. války i po jejím skončení v dobách sovětské vlády nad městem, řada významných památek se dochovala nebo dočkala postupného znovuzrození po obnovení lotyšské samostatnosti v 90. letech minulého století. K takovým patří i rižský magistrát na Radničním náměstí, který sice zvenku upoutá klasicizující fasádou, za ní se však skrývá zcela nová, ultramoderní budova. Nejkrásnější stavbou na tomto náměstí je bezpochyby proslulý dům Černohlavců, původně pocházející z roku 1334. Bombardování v roce 1941 ho poškodilo natolik, že musel být o 60 roků později u příležitosti kulatého jubilea, 800. výročí založení města, postaven znovu. Dnes v budově sídlí prezidentská kancelář a nejvyšší lotyšský ústavní činitel přijímá v reprezentativním slavnostním sále vzácné zahraniční návštěvy. V přízemí je umístěno turistické informační centrum.

Citlivým rekonstrukcím historických objektů v Rize se dlouhodobě věnuje uznávaná architektka Zaigа Gailе. „Když provázím zahraniční kolegy po městě, tak je většinou doslova uchvátí tři věci: středověká zástavba v historickém centru, ulice Alberta a Elizabetes, Ejzenštejnovy stavby a vůbec celá tradice secese, a do třetice dřevěné stavby v Rize. Díky výše zmíněnému je naše město právem na seznamu památek UNESCO,“ uvádí architektka, která Rigu vnímá jako kulturní metropoli. „Litevský Vilnius je katolické město převážně v barokním stylu, estonský Tallinn je zase o mnoho menší. Turisté, kteří procestují celé Pobaltí, jsou pozitivně překvapení velikostí a významem našeho města,“ dodává.

Pravou perlou rižské secese je ulice Alberta, pojmenovaná po zakladateli města. Styl označovaný též za rižskou modernu či rižské art nouveau má v novodobé historii Rigy svou nezaměnitelnou pozici. V širším centru totiž vyrostlo převážně v rozmezí let 1904–1914 několik stovek secesních domů – podle odhadů šlo zhruba o třetinu všech budov postavených v tomto období. Výjimečnost ulice Alberta spočívá v tom, že budovy v ní vyrostly během neuvěřitelně krátké doby, autorem velké části z nich je proslulý rižský architekt Michail…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Pobaltí