Jedním z nejoblíbenějších výletnických cílů jsou rozhledny, jež se u nás zejména v posledních dvaceti letech těší velké pozornosti. Nepochybně k tomu nemalou měrou přispěl seriál České televize Rozhlédni se, člověče, který se v premiéře vysílal na sklonku 90. let; poté vznikla řada knih i webů o rozhlednách. V posledních době se po celém Česku stavějí nové a nové rozhledny, z nichž se některé umísťují na prvních místech architektonických soutěží. Ani v regionu, jemuž se věnujeme v tomto čísle, tomu není jinak: většina rozhleden, o nichž budete číst, vznikla po roce 2000, ale najdeme tu i pozoruhodné starší stavby…
Podobným obdobím rozkvětu turistiky a rozhleden byl přelom 19. a 20. stol., z něhož pocházejí právě ty nejstarší jesenické rozhledny. Mnoho se jich ale nedochovalo, protože klimatické podmínky na vrcholech hor bývají extrémně nepříznivé, takže se brzy hroutily nejen dřevěné konstrukce, ale i takové bytelné kamenné stavby, jako byla původní věž na Pradědu nebo rozhledna na Králickém Sněžníku. Někde se lidé nedali a dnešní rozhledna je už několikátou v řadě (např. na Borůvkové hoře nebo na Ježníku), jinde už po zaniklých rozhlednách nenajdete ani stopy (třeba na Sokolím vrchu u Jeseníku).
Naše putování začneme na západě, na Králicku a Staroměstsku. Na hranici Hanušovické vrchoviny a Orlických hor se tyčí rozhledna na Křížové hoře nad Červenou Vodou. Na tomto místě bývalo oblíbené poutní místo s kostelíkem a restaurací, které po 2. sv. válce zpustly a byly zbourány. Nová rozhledna, otevřená roku 2007, sestává z železobetonového tubusu obloženého dřevem, který se tyčí do výšky 25 m, a přízemního půlkruhového dřevěného ochozu u paty věže, kde se turisté mohou ukrýt před nepřízní počasí. Rozhledna, vyprojektovaná architektem Janem Mádlíkem, získala titul Stavba roku 2008 Pardubického kraje.
Nad městem Králíky leží rovněž známé poutní místo, které se ale naštěstí do dnešní doby dochovalo. Jde o Horu Matky Boží s barokním klášterem, kam z města vede žlutě značená turistická cesta a o kterém píšeme v samostatném článku. Pokud po ní budete pokračovat ještě o kilometr dál, dojdete k rozhledně Val na stejnojmenném kopci. Jde vlastně o ocelovou telekomunikační věž, vysokou úctyhodných 34 m, z jejíž vyhlídkové plošiny ve výšce 22 m je nádherný kruhový výhled na Orlické hory, Králický Sněžník i Hrubý Jeseník. Zajímavostí je, že místo pro její výstavbu se určovalo pomocí vysokozdvižné plošiny vysunuté do dané výšky. Posuzovalo se tak, do jaké míry naruší budoucí věž panorama krajiny a výhled na blízký klášter.
V pohoří Králický Sněžník stojí nyní tři rozhledny, k nimž brzy přibude čtvrtá. Dřevěná rozhledna na Klepáči je už na polském území, jen asi metr za hranicí. Ačkoliv byla otevřena teprve v roce 2009, nenachází se dnes v dobrém stavu, a není proto přístupná. Další polskou rozhlednou bude nová věž na vrcholu Králického Sněžníku. Částečně má vycházet ze siluety původní rozhledny, v horní části ale bude prosklená, takže už po zveřejnění plánů dostala nelichotivou přezdívku „mixér“. Proti stavbě, prováděné nepříliš citlivým způsobem v přírodní rezervaci, se staví nejen ekologové na obou stranách hranice. Skutečná kopie původní sněžnické rozhledny vznikla někde úplně jinde, k tomu se ještě dostaneme.
Neobvyklou rozhlednou je Stezka v oblacích, která stojí nad obcí Horní Morava. Cestu k ní si lze zkrátit sedačkovou lanovkou. Je to poměrně rozložitá stavba, na jejíž vrchol se dá vyjít pozvolným stoupáním po bezbariérovém chodníku. Horní vyhlídková plošina je druhá nejvyšší v celých Jeseníkách, umístěná ve výšce 55 m nad zemí. Odměněni tu budete opravdu velkolepými rozhledy. V nejvyšším bodě se nachází také tzv. kapka, prostorná pevná síť, do níž se můžete usadit a kochat se závratnou hlubinou otevírající se přímo pod vámi. Pokud vás lákají adrenalinové atrakce, nenechte si ujít ani sjezd dolů tobogánem.
Poslední rozhlednou v Králickém Sněžníku je Štvanice u Hynčic pod Sušinou ve ski areálu Králičák, přezdívaná „Stříbrná Twiggy“. Otevřena byla před pouhými třemi lety a stále ještě si v ní můžete koupit schod, který pak ponese vaše jméno. Jde o jedinečnou, 35 m vysokou stavbu z modřínového dřeva, která je ukotvena k zemi ocelovými lany. Jejím autorem je David Kubík z Hutě architektury Martina Rajniše, architektonického studia, kde vznikla celá řada originálních rozhleden, z nichž jedna stojí až v Jeruzalémě…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jeseníky/Rychlebské hory/Kralický Sněžník