Schwarzenberské mosty
Na jedné cestě, jen pár stovek metrů od sebe, stojí severovýchodně od Třeboně mezi Novou a Starou Hlínou dva pozoruhodné mosty.
V třeboňské krajině jsou jako krásné zjevení. Zejména ten kratší, pětiobloukový. Jeho kamenné klenby se zrcadlí na hladině rybníka Vítek a hra světel ho někdy promění v pohádkový úkaz. Však se mu také někdy říká Pohádkový most. A to nejen pro jeho malebnost, ale i proto, že si už dvakrát zahrál v českých filmových pohádkách. A pokaždé se přes jeho parapetové zídky něco házelo dolů. V pohádce Byl jednou jeden král sůl, o 45 let později, v pohádce Z pekla štěstí, házeli dolů dokonce krále a princeznu. Pohádkový most spojuje dvě malé obce u Třeboně, Starou a Novou Hlínu, ale zároveň byl několik staletí významnou součástí tzv. moravské cesty přes Jindřichův Hradec do Třeboně. O pár set metrů dál byl na téže cestě postaven i dvanáctiobloukový Dlouhý most, který překlenuje široké údolí Lužnice (Staré řeky), jež se hadovitě vine svou zelenou údolní nivou a nese vodu do nedalekého Rožmberka. Oba mosty nechal postavit majitel třeboňského panství Jan Schwarzenberg podle projektu proslulého inženýra své doby Rosenbauera, který také projektoval na Šumavě Schwarzenberskou stoku. Kratší z mostů je starší, byl postaven z kamenných kvádrů v roce 1781. Dlouhý most z roku 1799 už byl jen z lomového kamene.
Obě stavby měly své předchůdce v mostech dřevěných. Ten první, dlouhý kolem 900 m, nechal postavit už Krčín, aby se nemusel objíždět právě napuštěný Rožmberk, který zaplavil i starou moravskou cestu. Tento most vydržel s různými opravami asi 150 let, až do válek o habsburské dědictví, kdy do jižních Čech pronikla francouzská a bavorská vojska, jejichž velitel Törring nechal most strhnout, aby zastavil postup vojsk Marie Terezie.
Historie dřevěných a následně kamenných mostů přes zálivy Rožmberka jako by symbolicky spojovala období od vlády Rožmberků, jejichž dominium trvalo v jižních Čechách přes 300 let, a příchodem Schwarzenbergů v roce 1660, kteří vytvořili v jižních Čechách neméně mocné dominium trvající až do roku 1945. Mezidobí mezi Rožmberky a Schwarzenbergy patřilo k temné době pobělohorské, kdy devastace krajiny i majetků dosáhla za třicetileté války svého vrcholu. První generace Schwarzenbergů v podstatě jen opravovala zpustlé panství, další generace rybniční soustavy víceméně jen udržovaly a postupně zmenšovaly předimenzované Krčínovy rybníky snižováním hladiny nebo rozdělením na několik rybníků menších. Tak byl v roce 1880 oddělen od Rožmberka i jeho záliv, ze kterého se stal samostatný rybník. Dostal jméno Vítek, na památku Vítkovců.
Oba schwarzenberské mosty stojí nad rybníkem a nad řekou přes dvě století. Nejprve po nich vedla jen formanská cesta, později se zapojily do moderní silniční sítě. Přes kratší z mostů vedla až do roku 1988 hlavní silnice z Třeboně do Jindřichova Hradce (I/34). Teprve pak byl mezi oběma mosty postaven most třetí, silniční. Staré kamenné mosty získaly status historické památky, sloužily jen pro místní přepravu a také cyklistům, turistům a filmařům. Při velké povodni z roku 2002 postihla Pohádkový most katastrofa. Voda podemlela pilíř mezi 3. a 4. obloukem, obě klenby se prolomily a zbortily do vody. Do dvou let ale už byl zase opraven. Nebýt této povodně, která zničila na Třeboňsku kde co, mohly by historické mosty stát bez opravy další staletí. Zato moderní silniční most musel jít po pár desetiletích do generální rekonstrukce. V roce 2016 přejal jeho funkci Dlouhý most a bez problémů se stal na čas zase součástí velice frekventované silnice.
Další články z vydání o Třeboňsku naleznete zde